Praktičtí lékaři v regionech chybí, situace už je alarmující. Výzkum ukázal, proč mladé doktory venkov neláká
Na konci roku 2024 nemělo v České republice praktického lékaře 554 tisíc pojištěnců, vyplývá z údajů ministerstva zdravotnictví. Potíže jsou citelné hlavně tam, kde je ordinací málo a cesta k lékaři znamená dojíždění. Nový výzkum před nedávnem ukázal, proč se mladým doktorům do menších měst často nechce.
Sledovat v Google Zprávách
Agentura NMS tuto otázku položila 1 378 medikům a mladým lékařům, a to konkrétně v období od letošního června do července. Průzkum ukázal, že lékaře od působení v menších městech a obcích odrazuje především pracovní perspektiva. Více než třetina respondentů, konkrétně 36 procent, se obává horších možností kariérního postupu.
Pro 21 procent představuje ve vztahu k menším městům a regionům celkově problém menší občanská vybavenost a dalších 19 procent upozornilo na komplikace spojené s bydlením a případným stěhováním.
Výzkum upozornil i na další výzvy
Velkou roli hraje také kvalita odborného vedení po škole. Pravidelný kontakt se školitelem alespoň jednou týdně očekává 88 procent mediků. Mezi mladými lékaři jej však zažívá 56 procent.
Zároveň ve čtvrtině případů respondenti uváděli, že se školitel do přípravy vůbec nezapojuje. Téměř polovina absolventů od něj navíc podle zpovídaných mediků nedostává hodnocení ani jednou ročně. Na práci se na konci školy cítí připraveno jen 38 procent studentů medicíny, ukázal zmíněný výzkum.
„Nestačí jim nabídnout peníze,“ uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek s tím, že podle něj musí mít začínající doktor jistotu, že se bude mít od koho učit a nezůstane v regionu profesně sám.
Podle výsledků průzkumu by mentoring, kvalitního školitele a podporu vzdělávání uvítalo 76 procent respondentů. Možnost připravovat se na atestaci mimo velká města považuje za přínosnou 72 procent dotazovaných.
Roli hrají také peníze
Průzkum se věnoval také možnostem, jak lékaře do regionů přilákat. Náborový příspěvek obcí a krajů ve výši 350 tisíc korun by podle šetření přesvědčil 44 procent oslovených. Nabídka levnějšího nájmu nebo podpory bydlení by oslovila 69 procent. Flexibilní úvazky by uvítalo 72 procent dotázaných.
Ve vztahu k obcím záleží i na tom, odkud lékař pochází. Z obcí do dvou tisíc obyvatel plánují práci v regionech dvě třetiny respondentů. Konkrétně 67 procent. Mezi lidmi z měst nad 90 tisíc obyvatel je to jen 42 procent. Kdo kupříkladu odešel studovat do velkého města, tam často získal kontakty, práci i rodinné zázemí.
Problém ale vzniká ještě dřív. V některých okresech nastupuje na gymnázia pouze deset procent žáků, jinde 45 procent. Právě gymnázia jsou hlavní cestou na lékařské fakulty. „Pokud chceme lékaře v regionech, musíme začít u středoškolských studentů z regionů,“ upozornil autor výzkumu Jakub Bakule z NMS.
Mladí lékaři navíc často nevědí, jaké příležitosti mimo velká města mají. Čtyři z pěti mediků postrádají dostatek informací o místech pro specializační vzdělávání. Pomoci mohou stáže v okresních nemocnicích nebo lepší nabídka školitelů.
Jednou z cest mohou být týmové ordinace, kde se o pacienty stará více lékařů. Podle červencových údajů VZP fungovalo 241 takových praxí. Za rok a půl registrovaly téměř 44 tisíc klientů pojišťovny.
