Sourozenec odmítá prodat zděděný dům, ale ani nepřispívá na opravy. Spoluvlastnictví rozhádá i nejpevnější rodiny
Dva sourozenci dědí napůl rodinný dům po rodičích. Jeden by ho chtěl prodat, ale druhý o tom nechce ani slyšet. Mezitím dům chátrá a potřebuje různé opravy. V tu chvíli se napětí mezi sourozenci zvyšuje.
Sledovat v Google Zprávách
Zdědit polovinu domu neznamená dostat konkrétní polovinu místností. Oba sourozenci mají podíl na celé nemovitosti, tudíž i právo ji užívat a rozhodovat o ní. K tomu mají ale také povinnosti spojené s vlastnictvím.
Podle aktuálního občanského zákoníku v e-Sbírce podíl určuje míru účasti na právech a povinnostech ze spoluvlastnictví.
O běžných věcech rozhoduje většina
Spoluvlastníci mají právo podílet se na správě domu. Hlasy se nepočítají podle počtu lidí, ale podle velikosti jejich podílů. U běžné správy stačí většina hlasů. U významnějších rozhodnutí zákon požaduje alespoň dvě třetiny.
Když má každý ze dvou sourozenců polovinu, může to být problém. Ani jeden nemá většinu v případě, že se neshodnou. Zákon v takovém případě umožňuje obrátit se na soud, aby o záležitosti rozhodl. To se může týkat třeba opravy, bez které dům dál chátrá.
Jiná situace je běžná údržba a jiná rozsáhlá rekonstrukce. Výměna kuchyně jen proto, že se jednomu ze sourozenců nelíbí, není totéž jako oprava poškozené střechy.
Sourozenec může chtít peníze za opravu
Jeden ze sourozenců samozřejmě nemůže objednat jakoukoli rekonstrukci a potom druhému poslat fakturu. Pokud se však jedná o nutný výdaj nezbytný k záchraně společné věci, už je to jiné. Občanský zákoník uvádí, že když jeden ze spoluvlastníků zaplatí nutný náklad bez předchozího souhlasu ostatních, může požadovat jeho náhradu.
Rozhoduje proto i to, co se opravovalo a proč. Prasklé potrubí, zatékání nebo závada, která může dům dál poškozovat, má jinou váhu než nové obklady nebo dražší vybavení. Je lepší schovávat faktury, účtenky, bankovní výpisy a fotografie. Při pozdějším vypořádání může být podstatné, kdo do společného domu skutečně investoval a kolik.
Jeden nemůže prodat celý dům
V případě, že sourozenec vlastní polovinu domu, nemůže sám prodat celou nemovitost. Může nakládat pouze se svým podílem. U podílu získaného dědictvím ale platí zvláštní pravidlo. Ostatní spoluvlastníci mají po dobu šesti měsíců od vzniku spoluvlastnictví zákonné předkupní právo. Výjimkou je například převod podílu na jiného spoluvlastníka, sourozence, manžela nebo příbuzného v přímé linii.
Jakmile doba uplyne, může spoluvlastník svůj podíl zpravidla převést na kohokoli bez souhlasu druhého spoluvlastníka. Ten, komu svůj podíl předá, získá spoluvlastnictví se všemi vztahy, které už kolem nemovitosti existují.
Když se rodina neshodne, může rozhodnout soud
Neochota prodat celý dům ještě neznamená, že spoluvlastnictví musí pokračovat další desítky let. Občanský zákoník říká přímo: „Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.“
Sourozenci se mohou dohodnout sami. Pokud se dohoda nezdaří, může kterýkoliv spoluvlastník požádat soud o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. JUDr. Ondřej Preuss v únoru 2026 shrnul možné cesty takto: „Rozdělení spoluvlastnictví lze provést třemi základními způsoby: reálným rozdělením věci, vyplacením spoluvlastníka nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku.“
Soud nejprve zvažuje, zda lze nemovitost rozdělit. Pokud to není dobře možné, může ji přikázat jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu. Když nemovitost nechce žádný ze spoluvlastníků, může soud nařídit její prodej ve veřejné dražbě.
Peníze nejsou jediným zdrojem hádek
Pro každého může zděděný dům po rodičích znamenat něco jiného. Jeden ho má spojený se vzpomínkami na rodiče, a proto se ho nechce vzdát, druhý ho ale vnímá pouze jako nemovitost, která ho stojí peníze. Problém se rozrůstá ve chvíli, kdy jeden platí opravy, pojištění nebo další výdaje a druhý odmítá přispívat.
Novinky v červnu 2025 upozornily, že péče o stárnoucí rodiče a dědictví patří mezi situace, při kterých mohou mezi dospělými sourozenci vyplout na povrch staré křivdy a pocity nespravedlnosti.
Sourozenci se začnou hádat o to, kdo se víc staral o rodiče, kdo dostal víc za jejich života, kdo dům více využíval. Do konfliktu se pak mohou přimíchat i další příbuzní nebo partneři spoluvlastníků. Čím déle se rozhodnutí odkládá, tím víc se může původně praktický problém změnit v osobní hádku.
