Babička prodávala jen přebytky ze zahrady. Ani důchod ale neznamená, že je každý takový příjem automaticky bez daně
Babička sklidí několik beden jablek, sousedce prodá rajčata a na vánočním trhu nabídne pár sklenic marmelády. Získá tím peníze navíc k důchodu. Ještě to ale neznamená, že se o ně nemusí zajímat finanční úřad. I drobný prodej má svá pravidla.
Sledovat v Google Zprávách
Mnoho seniorů počítá s tím, že když nepodnikají a pobírají starobní penzi, mohou bez omezení prodávat vše, co vypěstují nebo vyrobí. Tak to není. Rozhoduje, kolik peněz prodejem získají a zda jde jen o občasnou činnost.
Padesát tisíc je hranice příjmů
Je třeba uvést, že pro příležitostné příjmy platí osvobození od daně do 50 tisíc korun za kalendářní rok. Patří sem třeba prodej přebytečných brambor, ovoce, domácích sirupů nebo občasná nabídka vlastnoručně vyrobených dekorací. Podmínkou je, že nejde o soustavnou činnost s cílem vydělávat.
Představme si důchodkyni, která během léta prodá zeleninu za 24 tisíc korun. Na podzim ještě utrží 19 tisíc za jablka a domácí výrobky. Dohromady získá 43 tisíc korun. Pokud jsou všechny prodeje skutečně příležitostné, daň z těchto příjmů neplatí a nemusí je kvůli tomu uvádět v přiznání.
Stačí však překročit limit byť o jedinou korunu a situace se změní. Při příjmu 50 001 korun už osvobození neplatí. Do daňového přiznání se zahrne celá částka, nikoli jen jedna koruna nad stanovenou hranicí.
V tomto ohledu platí, že při zdanění lze odečíst výdaje, které člověk prokazatelně vynaložil na dosažení příjmu. Jiná věc je samotné posouzení limitu. Tam se počítají utržené peníze, nikoli částka, která zůstane po nákupu semínek, cukru či sklenic. Tuto záměnu lidé dělají poměrně často.
Povinnost podat přiznání přitom automaticky neznamená, že vyjde daň k zaplacení. Důchodci mohou stejně jako ostatní využít základní slevu na poplatníka. Pokud nemají další zdanitelné příjmy, může výsledná daň vyjít na nulu. Přiznání ale i tak musejí podat, pokud příležitostné příjmy za kalendářní rok překročily uvedený limit.
Z příležitostného příjmu, který se daní jako ostatní příjem, se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Podání přiznání také samo o sobě neznamená, že důchodce přijde o starobní penzi.
Marmelády každý týden už mohou být podnikáním
Jiná situace nastane, když senior pravidelně přijímá objednávky, vyrábí zboží na prodej a shání další zákazníky. V takovém případě už nestačí sledovat padesátitisícovou hranici. Finanční úřad může činnost posoudit jako podnikání, i kdyby roční tržba byla nižší.
„V praxi je nejsložitější najít hranici mezi příležitostnou a soustavnou činností,“ uvedla v červnu generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Připomněla, že pravidelný prodej může být podnikáním také tehdy, když trvá jen část roku. Samotná sezonnost tedy před zdaněním nechrání.
Rozdíl je například mezi jednorázovým prodejem přebytků a výrobou džemů pro stálé zákazníky. Při podnikání se příjmy posuzují podle jiných ustanovení zákona a mohou se k nim vázat i povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. U důchodců přitom pro pojistné platí zvláštní pravidla.
U domácích potravin přibývá ještě otázka hygieny. Kdo začne potraviny pravidelně vyrábět a prodávat, musí řešit také jejich bezpečnost, označování a případné ohlášení činnosti u příslušného úřadu. Neplatí tedy, že výroba ve vlastní kuchyni dovoluje prodávat bez dalších podmínek.
Zdroj: ČMSZP
