Zamítnutých důchodů stále přibývá. Týká se to zejména starobních a invalidních penzí

Dostat se do důchodového věku neznamená, že člověk začne hned pobírat penzi. Podobné překvapení může čekat i nemocné, kteří požádají o invalidní důchod. Nová ročenka České správy sociálního zabezpečení ukazuje, že počet zamítnutých žádostí o invalidní penzi vzrostl. U starobních důchodů je problémem chybějící doba pojištění.

Senior, který zkoumá podmínky invalidního důchodu.
i
Foto: Shutterstock
Senior, který zkoumá podmínky invalidního důchodu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v roce 2025 zamítla 25 980 žádostí o invalidní důchod. O rok dříve jich bylo 24 446. Zamítnutých žádostí tak meziročně přibylo 1 534, tedy o více než šest procent. Změnila se ale hlavně jedna část statistiky. Častěji než dříve úřad dospěl k závěru, že zdravotní stav žadatele neodpovídá zákonným podmínkám invalidity.

Takto skončilo 19 624 žádostí. V roce 2024 to bylo 18 089. Dalších 6 356 žádostí loni neuspělo z jiného důvodu. Nejčastěji žadatelům chyběla potřebná doba důchodového pojištění. V této skupině se situace téměř nepohnula.

Nárok na invalidní důchod závisí nejen na zdravotním stavu, ale také na splnění zákonných podmínek a posouzení pracovní schopnosti.
i
Foto: Shutterstock.com

O invaliditě nerozhoduje jen diagnóza

Člověk může být dlouho nemocný, docházet na léčbu a přesto na invalidní důchod nedosáhnout. Nestačí ani to, že už nezvládá své původní zaměstnání. Při posuzování se zjišťuje, nakolik zdravotní potíže snižují jeho pracovní schopnost a zda jde o dlouhodobý stav.

Pro invaliditu prvního stupně musí pracovní schopnost klesnout nejméně o 35 procent, pro druhý o 50 procent a pro třetí o 70 procent. Posudek vychází ze zdravotních zpráv i z toho, co člověk při svém onemocnění ještě dokáže vykonávat. Dva lidé se stejnou diagnózou proto nemusí dostat stejné rozhodnutí.

Lékaře zajímá, jaká omezení nemoc člověku způsobuje při práci a zda trvají delší dobu. Kdo se například zotavuje po operaci a dočasně nemůže pracovat, nemusí být podle zákona invalidní. Důležité je proto doložit aktuální lékařské zprávy. Zejména nálezy od odborných lékařů.

Vedle zdraví rozhodují také odpracované roky. Žadatel starší 28 let zpravidla potřebuje pět let pojištění z posledních deseti let před vznikem invalidity. U osob starších 38 let lze podmínku splnit také deseti lety pojištění za posledních dvacet let. Výjimka platí například tehdy, když invaliditu způsobil pracovní úraz.

Pokud člověk nesouhlasí s rozhodnutím, může podat písemné námitky. Má na to 30 dnů od doručení. Přiložit může i další lékařské zprávy, které jeho zdravotní stav lépe popisují.

Na starobní penzi nemusí stačit ani věk

U řádného starobního důchodu platí v roce 2026 základní podmínka 35 let pojištění. Pro předčasný odchod je potřeba nejméně 40 let. Kdo potřebné roky nemá, může odejít z práce s představou, že už dosáhl důchodového věku, ale na penzi mu nárok zatím nevznikne.

V tomto ohledu je potřeba zmínit, že ne všechny roky bez zaměstnání jsou ztracené. Počítat se mohou například některá období péče o děti či blízké a za určitých podmínek také evidence na úřadu práce.

Naopak práce na dohodu bez odvodu sociálního pojištění nebo některá období podnikání nemusí člověku potřebné roky přidat. Zákon zná také jiné cesty k řádnému důchodu s kratší dobou pojištění, záleží však na splnění dalších podmínek.

Počet zamítnutých starobních důchodů nelze z ročenky vyčíst stejně jednoduše jako u invalidních penzí. Úřad za rok 2025 uvádí 172 629 přijatých žádostí o důchod a 120 791 nově přiznaných penzí. Rozdíl přes 51 tisíc ale neznamená, že tolik žádostí zamítl, jak připomíná i srpnový rozbor statistik. Řízení totiž mohou přecházet mezi roky.

Potíže lze odhalit včas. ČSSZ v květnu připomněla možnost kontroly pojištění přes službu Moje konto. Lidé tam vidí evidovaná zaměstnání i náhradní doby a mohou požádat o opravu chybějících údajů. Čekat až na den podání žádosti o důchod se nemusí vyplatit.

Zdroje. Volny.cz

Více k tématu