Jako by nestačila drahá paliva. Letiště Praha oznámilo zvýšení poplatků, za dovolenou si tak nejspíš opět připlatíme

Češi, kteří si chtějí příští rok zaletět k moři nebo na prodloužený víkend, musí počítat s dalším tlakem na ceny letenek. Po dražším palivu se také chystá zvýšení jednoho z hlavních poplatků na pražském letišti.

Letiště Praha.
i
Foto: Shutterstock
Letiště Praha.

Samotná změna znamená jen desítky korun na cestujícího. Přichází ale ve chvíli, kdy aerolinky řeší výrazně vyšší náklady než na začátku roku.

Letiště Václava Havla chce od 28. března 2027 zvýšit poplatek za odlétajícího cestujícího ze současných 682 na 723 korun. Rozdíl je 41 korun, tedy zhruba šest procent.

Ostatní poplatky se mají měnit jen málo. Návrh už schválilo představenstvo letiště, konečný ceník ale ještě hotový není. Zveřejněn má být v listopadu, nejpozději začátkem prosince, po konzultacích s leteckými společnostmi.

Letiště změnu vysvětluje inflací a růstem vlastních nákladů. „Letiště Praha v minulosti drželo vývoj letištních poplatků pod úrovní inflace,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Hannich pro CNN Prima News. Podle něj se poplatky mezi roky 2021 a 2024 zvýšily pouze o pět procent.

Cestování může být zábavné i v důchodu.
i
Foto: Shutterstock

Naposledy sazba za cestujícího vzrostla v březnu 2024 z 649 na 682 korun. Současný ceník letiště platí od 29. března 2026 do 27. března 2027.

Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež zároveň pro CNN Prima News upozornil, že vyšší náklady mohou část lidí přimět k odletu z jiného letiště. U nízkonákladových dopravců se totiž při rozhodování počítá každá položka v ceně letenky.

Palivo zdražilo více než dvojnásobně

Pro cenu letenky je ale nyní větším problémem palivo. Aerolinky Smartwings už v září kvůli jeho ceně upravily zimní letový řád. U části linek snížily počet spojů a start některých nových tras odložily. Dopravce tehdy upozornil, že evropská cena leteckého paliva podle dat Eurocontrolu vzrostla z přibližně 2,26 dolaru za galon na začátku roku na 4,58 dolaru za galon k 11. září. To znamená, že se více než zdvojnásobila.

Drahé palivo není jen český problém. Evropa má navíc na podzim horší přístup k dodávkám. Agentura Reuters v září uvedla, že zásoby leteckého paliva v hlavním evropském uzlu Amsterdam–Rotterdam–Antverpy klesly na nejnižší úroveň za sedm let.

Podle společnosti Energy Aspects může Evropě ve čtvrtém čtvrtletí chybět kolem 510 tisíc barelů leteckého paliva denně. Část dodávek sem proto míří z mnohem vzdálenějších zemí, například z Jižní Koreje.

Pro aerolinky je to citelný zásah. Palivo patří mezi jejich největší výdaje. Lufthansa na konci září uvedla, že dodatečné náklady na palivo letos překročí dříve odhadovaných 1,5 miliardy eur. Dopravci se před cenovými výkyvy částečně chrání nákupy dopředu, ani to ale celý růst nepokryje.

Čtyřčlenná rodina dá navíc 164 korun

Samotné zvýšení pražského letištního poplatku dovolenou o tisíce korun nezdraží. U jednoho odlétajícího cestujícího jde o 41 korun. Čtyřčlenná rodina tak při odletu z Prahy zaplatí přes cenu letenek o 164 korun více. Letištní taxy totiž dopravci vybírají pro letiště a zahrnují je do konečné ceny.

„Každé zvýšení vstupních nákladů leteckých společností se v konečném důsledku promítá do ceny letenek,“ uvedla ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková pro Primu. Současně dodala, že samotných 41 korun je proti růstu cen paliva malá položka a neměla by sama o sobě zásadně změnit ceny zájezdů ani zájem Čechů o cestování.

Zdroje: CNN Prima News, iDNES, Reuters

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu