Na důchod nemá nárok, přesto do práce chodit nemusí. Jiří Kajínek prozradil, z čeho žije
Jiří Kajínek dostal od někdejšího prezidenta Miloše Zemana milost a loni dosáhl důchodového věku. Klidnou penzi si ale rozhodně neužívá. Vzhledem k tomu, že většinu produktivního života strávil za mřížemi, to totiž opravdu není žádná sláva. Jak to má se starobním důchodem?
Sledovat v Google Zprávách
Život Jiřího Kajínka vydal na akční film. V mládí nebyl žádný svatoušek a dopouštěl se hlavně majetkové trestné činnosti. V roce 1998 ho soud za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy poslal na doživotí za mříže. Dodnes se ale najde řada lidí, kteří věří v jeho nevinu, za čímž si ostatně stojí také on sám. Se svým trestem se nechtěl jen tak smířit, a proto z vězení několikrát uprchl. V roce 2017 se tehdejší prezident Miloš Zeman rozhodl, že mu vzhledem k přetrvávajícím pochybnostem o rozsahu Kajínkových provinění udělí milost.
Dnes žije někdejší vězeň v brněnské čtvrti Bystrc poklidným způsobem života a mezi svými sousedy nijak nevyčnívá. Po propuštění se dokonce stihl oženit, když si vzal za manželku dlouholetou partnerku, psycholožku Magdu Gubovou. Ta jej dlouhé roky navštěvovala ve vězení a trpělivě čekala, až se jednou konečně dostane ven.
Na starobní důchod může zapomenout
V roce 2025 dosáhl Jiří Kajínek důchodového věku. V jeho případě jde ale skutečně pouze o číslo. Jak totiž sám vysvětlil, na starobní důchod nemá nárok. Nemá totiž odpracované potřebné roky. „Za 23 let strávených ve vězení nebyl den, kdy by mi bylo umožněno pracovat,“ přiznal v rozhovoru pro web ŽivotvČesku.cz před časem.
Nejde přitom o to, že by si Jiří Kajínek nicnedělání užíval a podle jeho slov to velká část odsouzených má velice podobně. „Není to tak, jak se říká. Ve vězení lidé chtějí pracovat, ne všem to je umožněno. Spíše jen hrstce. Taková je realita. Já jsem za těch třiadvacet let opakovaně chtěl a žádal o možnost pracovat,“ přiblížil svou zkušenost.
Před nástupem do výkonu trestu pracoval pouze krátce, což mu k přiznání důchodu nestačí. Jako náhradní dobu si může započítat čtyři roky, kdy se ve Chvaleticích učil opravářem zemědělských strojů a následně odmaturoval. Vojenskou službu si naopak připočíst nemůže, protože stejně jako řada jeho vrstevníků si tenkrát opatřil modrou knížku. Do zaměstnání chodil mezi lety 1983 do roku 1985. Tehdy se živil jako strojník v úpravně vody pražské Lokomotivky. Pobíral plat ve výši 3200 korun měsíčně, což byla tehdy poměrně solidní výplata. Na mnohem více si ale přišel všelijakými pochybnými kšefty, hazardem, vekslováním nebo vloupačkami.
Do práce chodit nemusí
Mnoho lidí tak nejspíš zcela přirozeně napadne otázka, čím se dnes Jiří Kajínek živí. Odpověď ale není úplně jednoduchá. Oficiálně totiž žádné stálé zaměstnání nemá a jak s nadsázkou říká, je v podstatě muž v domácnosti. Neznamená to ale, že by skutečně celé dny pouze zahálel. Po svém propuštění napsal knihu o svých zkušenostech, je aktivní na sociálních sítích a pravidelně je hostem nejrůznějších besed nebo podcastů, které někdy také sám natáčí. Svým způsobem by se tak dalo říci, že se v seniorském věku stal influencerem.
V podcastu „Zločiny bez cenzury“ také přiznal, že z větší části stále žije z úspor, které získal ještě před rokem 1990. „Zní to možná divně, ale já dodneška žiju z peněz, které jsem vydělal před rokem 90. Samozřejmě jsem je nevydělal úplně legálně, ale nikdy jsem nepoužil násilí,“ řekl Kajínek bez okolků s tím, že dnes na svou minulost není hrdý a několikrát se za ni omluvil.
„Dokonce se mi ozvala asi v roce 2010 jedna paní s tím, že jsem jim v osmdesátých letech vykradl byt a pojišťovna jim dodnes škodu neuhradila. Tak jsem jí těch jednadvacet tisíc, které mi napsala, poslal,“ svěřil se.
Zdroje: ŽivotvČesku.cz, Ahaonline.cz, Blesk.cz
