V Česku se máme ještě dobře. V řadě evropských zemí stát z penze ukrojí vysokou daň
Zdanění starobních důchodů může v Česku působit jako nezvyklý zásah do příjmů seniorů. V evropském měřítku však nejde o výjimku. Řada států penze zahrnuje do běžného systému daně z příjmů, přičemž konečnou částku ovlivňuje výše penze, nezdanitelné minimum, slevy i věk příjemce. Český model je proti tomu nastaven tak, že většina důchodců žádnou daň ze státní penze neplatí.
Sledovat v Google Zprávách
Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou přitom výrazné. Někde se zdaňuje téměř celý důchod, jinde jen jeho část nebo až příjem nad určitou hranici. Výsledné zatížení navíc mění osobní slevy, nezdanitelné částky či odvody na sociální systém.
Pro rok 2026 je u nás od daně osvobozen úhrn pravidelně vyplácených důchodů a penzí do 806 400 korun ročně. Částka odpovídá 36násobku minimální mzdy, která letos činí 22 400 korun. V přepočtu jde o 67 200 korun měsíčně. Do zdanění se tak může dostat až část penze nad touto hranicí.
Němci daní podle roku odchodu
Výrazně odlišný systém funguje v Německu. Rozhodující je tam rok, kdy člověk začne důchod pobírat. U lidí, kteří odejdou do penze v roce 2026, podléhá zdanění 84 procent důchodu.
Podíl podléhající dani se u nových důchodců postupně zvyšuje a podle současného harmonogramu má dosáhnout 100 procent u lidí odcházejících do penze v roce 2058. Ani zde ale neplatí, že každý senior automaticky daň skutečně zaplatí. Roli hraje také základní nezdanitelné minimum a další daňové úlevy.
Ve Španělsku jsou penzijní příjmy pro účely daně považovány za příjem ze zaměstnání. Po zákonných úlevách vstupují do progresivního systému daně z příjmů, přičemž konečná sazba závisí také na autonomním regionu, v němž člověk žije.
Podobně postupuje Finsko, kde penze patří mezi zdanitelné osobní příjmy. Ty podléhají státní progresivní dani a také obecnímu zdanění, jehož sazba se liší podle bydliště.
Dánsko zahrnuje penzijní příjmy mezi osobní příjmy podléhající běžnému daňovému systému. V roce 2026 tam navíc začala platit reforma, která změnila jednotlivá pásma daně z příjmů.
Také Nizozemsko zdaňuje příjmy z minulého zaměstnání v rámci takzvaného Boxu 1. Maximální sazba v tomto pásmu v roce 2026 činí 49,5 procenta, skutečné zatížení seniorů ale ovlivňují také daňové slevy, včetně zvýhodnění pro starší poplatníky.
Česko si přísnější pravidlo už vyzkoušelo
Myšlenka zdanit penze není cizí ani českému systému. Od roku 2011 existovalo ustanovení zaměřené na pracující důchodce s vysokými dalšími příjmy. Pokud jejich příjmy ze zaměstnání spolu s dílčími základy daně z podnikání a pronájmu překročily 840 tisíc korun za rok, přestalo se uplatňovat osvobození jejich pravidelně vypláceného důchodu.
Zásadní změna přišla v roce 2016. Ústavní soud toto pravidlo zrušil, protože podle něj vytvářelo nepřiměřený rozdíl mezi jednotlivými skupinami pracujících důchodců. Neřekl tedy, že zdanění penzí jako takové není možné. Za problematickou označil konkrétní konstrukci tehdejšího ustanovení.
Od té doby vysoký příjem ze zaměstnání, podnikání nebo pronájmu sám o sobě neznamená, že senior začne zdaňovat také svou běžnou penzi. Česká pravidla tak zůstávají proti části Evropy výrazně mírnější. Běžného starobního důchodu se daň z příjmů fakticky netýká a současná úprava dopadá až na mimořádně vysoké penzijní příjmy.
