Z důchodu dvacet tisíc dá patnáct za nájem. Důchodci mají nárok na pomoc od státu, kterou často nevyužívají
Samotný důchod 20 tisíc korun neznamená, že senior nedosáhne na podporu od státu. Pokud žije sám a za bydlení vydá kolem 15 tisíc měsíčně, může mu stát přidat i několik tisíc korun.
Sledovat v Google Zprávách
Pro modelový výpočet počítejme se sedmdesátiletým starobním důchodcem, který žije sám v nájemním bytě ve městě s alespoň 70 tisíci obyvateli mimo Prahu a Brno. Jeho jediným příjmem je důchod 20 000 korun. Nájem a služby stojí 12 500 korun, za energie platí 2 500 korun. Celkové náklady na bydlení tak dosahují 15 tisíc.
Senior patří podle pravidel Úřadu práce mezi zranitelné osoby, takže se na něj nevztahuje podmínka pracovní aktivity a u bydlení může využít vyšší normativ. Předpokládejme, že projde majetkovým testem. Nemá více než jedno auto, započitatelné úspory nepřesahují 200 tisíc korun a nemá další majetek, který by nárok vylučoval.
Kolik mu stát přidá?
Prvním krokem je stanovení rozhodných nákladů na bydlení. Pro jednočlennou domácnost tvořenou pouze zranitelnou osobou činí do konce září 2026 normativní nájemné ve městě nad 70 tisíc obyvatel 12 310 korun, jak ukazuje aktuální přehled normativů. Protože senior za nájem a služby platí 12 500 korun, do výpočtu se započte nejvýše normativ, tedy 12 310 korun.
U energií se nepoužije skutečných 2 500 korun, ale energetický paušál. Základ pro jednoho člověka činí 2 300 korun a u domácnosti tvořené zranitelnými osobami se násobí koeficientem 1,4. Výsledkem je 3 220 korun. Rozhodné náklady na bydlení tak dosáhnou 15 530 korun.
Od nich se odečte část příjmu, kterou má domácnost na bydlení použít sama. Základem je 30 procent příjmu, tedy 6 000 korun. Protože důchod 20 tisíc přesahuje dvojnásobek životního minima jednotlivce, přičte se ještě deset procent z rozdílu. Životní minimum je 4 860 korun, jeho dvojnásobek 9 720 korun. Rozdíl činí 10 280 korun a desetina z něj 1 028 korun.
Určená část příjmu je proto 7 028 korun. Po jejím odečtení od rozhodných nákladů 15 530 korun vychází složka na bydlení na 8 502 korun měsíčně. Jde o modelový výpočet. Přesnou částku stanoví Úřad práce podle příjmů, bydlení a majetkové situace. Pro vlastní situaci lze využít také oficiální kalkulačku MPSV.
Bydliště výsledek mění. Ve stejně drahém bytě v obci do 69 999 obyvatel by dávka vyšla přibližně na 6 502 korun. V Praze nebo Brně, kde by skutečný nájem 12 500 korun zůstal pod vyšším normativem, by šlo zhruba o 8 692 korun.
Po zaplacení běžných nákladů zbyde často jen malá rezerva
V hlavním modelu by měl senior po přiznání složky na bydlení měsíčně k dispozici 28 502 korun. Po zaplacení skutečných nákladů na bydlení 15 tisíc mu zůstane 13 502 korun. Bez podpory by mu po nájmu, službách a energiích zbylo jen pět tisíc korun.
Pro představu lze přidat běžný rozpočet. Pět a půl tisíce korun za potraviny, tisíc korun za léky a zdraví, 500 korun za telefon, 500 korun za dopravu, 700 korun za drogerii a domácnost a 800 korun jako rezervu na oblečení nebo nenadálé výdaje. Celkem jde o devět tisíc korun. Po jejich zaplacení by seniorovi zůstalo přibližně 4 500 korun.
Na složku živobytí už s důchodem 20 tisíc nedosáhne. Ta podle Úřadu práce náleží jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima, což je u jednotlivce 6 949,80 koruny. Nemá ani nárok na bonus na dítě a bez výdělku ani na pracovní bonus.
Žádost o státní podporu lze podat přes systém Jenda nebo osobně na Úřadu práce.
Vedle pravidelné podpory existuje mimořádná okamžitá pomoc. Nejde však o další měsíční příspěvek k důchodu. Úřad práce ji posuzuje individuálně při mimořádném nezbytném výdaji nebo krizové situaci, například při hrozbě ztráty bydlení či potřebě pořídit základní vybavení domácnosti.
