Samotný důchod nemusí být jediným příjmem. Řada seniorů má nárok i na další pomoc od státu
Samotné pobírání starobního důchodu neznamená, že senior na další pomoc od státu nedosáhne. Rozhodující jsou jeho příjmy, majetek, náklady na bydlení a někdy také zdravotní stav. Systém se nicméně letos změnil a část dřívějších dávek už samostatně neexistuje.
Sledovat v Google Zprávách
Největší změnou je dávka státní sociální pomoci, takzvaná superdávka. Od léta ji dostávají také lidé, kteří dříve pobírali příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo přídavek na dítě a včas požádali o přechod do nového systému. První superdávku dostali stávající klienti v srpnu za červenec 2026.
Důchodce patří mezi zranitelné osoby
Pro seniory je podstatné, že poživatel starobního důchodu patří mezi takzvané zranitelné osoby. Kvůli nároku na superdávku proto nemusí být pracovně aktivní. Výhodnější pravidla platí i u části určené na bydlení, pokud domácnost tvoří pouze zranitelné osoby. Rozhoduje příjem, náklady na bydlení a majetková situace domácnosti.
Majetkový test je přísný. Jednočlenná domácnost může mít běžné úspory nejvýše 200 tisíc korun, dvoučlenná 250 tisíc, tříčlenná 300 tisíc a čtyřčlenná 350 tisíc korun. U pěti a více členů je strop 400 tisíc korun. Započítává se i hotovost a peníze na běžných či spořicích účtech. Nezahrnují se například prostředky na daňově podporovaném spoření na stáří nebo na stavebním spoření se státní podporou.
Posuzují se také nemovitosti a auta. Vlastní byt či dům, ve kterém důchodce bydlí, nárok automaticky nevylučuje. Za určitých podmínek lze přechodně vlastnit ještě jednu další stavbu k bydlení. U automobilů platí, že domácnost nesmí mít více než jeden osobní vůz na každého zletilého člena.
Složka na bydlení pomáhá, pokud uznatelné náklady překračují stanovenou část příjmu domácnosti. Vedle ní může nízkopříjmová domácnost získat také složku na živobytí. Úřad práce vše posuzuje v rámci jediné žádosti, kterou lze podat elektronicky přes online systém Jenda nebo osobně při asistovaném podání.
Zdravotní stav otevírá další možnosti
Samostatně dál funguje příspěvek na péči. Není vázán na dosažení určitého věku, ale na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a míru závislosti na pomoci druhého člověka. U dospělých činí letos 1 300 korun měsíčně v prvním stupni, 5 400 korun ve druhém a 14 800 korun ve třetím. Ve čtvrtém stupni jde zpravidla o 27 tisíc korun, při využívání vybraných pobytových sociálních služeb o 23 tisíc korun.
Další pomocí může být příspěvek na mobilitu. Standardně činí 900 korun měsíčně a je určen lidem s nárokem na průkaz ZTP nebo ZTP/P, kteří se opakovaně za úhradu dopravují nebo jsou dopravováni. U lidí využívajících domácí oxygenoterapii nebo plicní ventilaci činí letos 2 900 korun. Od ledna 2027 se zvýší na 3 000 korun a zvýšená varianta už nebude časově omezena.
Lidé s dlouhodobým zdravotním postižením mohou dosáhnout také na příspěvek na zvláštní pomůcku. Může jít například o úpravu bytu, plošinu nebo motorové vozidlo. Výše se odvíjí od druhu pomůcky, její ceny a někdy také od příjmů žadatele.
Pokud se senior dostane do náhlé finanční tísně, zůstává mimořádná okamžitá pomoc. Úřad práce ji přiznává po individuálním posouzení například při hrozbě vážné újmy na zdraví, ztrátě bydlení nebo nezajištění základních životních potřeb. Od 1. srpna 2026 může být v odůvodněných případech řízení zahájeno i bez žádosti.
Další změna přijde 1. října. U superdávky se normativní nájemné přestane odvíjet od tří velikostních kategorií obcí a začne se stanovovat podle jednotlivých okresů. U zranitelných domácností se má nadále vycházet z vyššího, 75. percentilu nájemného. Pro část seniorů tak může nový přepočet změnit výši podpory na bydlení i bez podání nové žádosti.
Zdroje: MPSV, DSSP Kalkulačka.
