Odkud důchodci čerpají informace: Unikátní výzkum ukázal překvapivá data
Čeští senioři patří k nejpozornějším konzumentům zpravodajství. Nový výzkum ukazuje, že se o dění zajímají výrazně více než mladší generace a vedle televize už ve velkém používají i sociální sítě.
Rozsáhlý Digital News Report 2026, který připravuje Reuters Institute při Oxfordské univerzitě společně s agenturou YouGov, přinesl podrobný pohled na to, odkud Češi získávají zprávy.
V tuzemsku se do průzkumu zapojilo 2 031 dospělých respondentů. Data se sbírala online od poloviny ledna do konce února 2026 a výběr měl podle metodiky odpovídat české populaci podle věku, pohlaví a regionu.
Lidé ve věku 65 let a více mají o aktuální dění největší zájem. Alespoň nějaký zájem o zpravodajství uvedlo 93 procent z nich. Mezi nejmladšími dospělými jsou to přibližně jen tři čtvrtiny. Nejméně zaujatá je podle dat skupina mezi 25 a 34 lety.
Mezi Čechy velký nebo mimořádný zájem o zprávy deklaruje 37 procent lidí a úplně bez zájmu je méně než pětina. Výsledky tak ukazují, že vyšší věk v Česku rozhodně neznamená odklon od veřejného dění. Naopak právě nejstarší lidé patří k jeho nejpravidelnějším příjemcům.
Televize stále vede, sítě už využívá více než třetina seniorů
U starších Čechů zůstává nejsilnějším zdrojem zpráv televize. Je na ní dobře vidět generační rozdíl v mediálních návycích. Mladí lidé stále častěji míří na sociální platformy a video, zatímco senioři se výrazněji drží klasického televizního zpravodajství.
To však neznamená, že by se starší lidé internetu vyhýbali. Výzkum ukázal, že sociální sítě jako zdroj zpráv používá už 37 procent seniorů. U celé české populace se sociální sítě dostaly na druhé místo mezi nejčastějšími zdroji informací, před nimi zůstává pouze televize.
„Jde evidentně o stále posilující trend,“ popsal mediální expert Václav Štětka pro Seznam Zprávy. V celosvětovém srovnání se letos platformy poprvé dostaly před televizní zpravodajství i weby a aplikace tradičních médií.
Česká data zároveň ukazují, že Facebook zůstává nejpopulárnější sociální sítí pro získávání zpráv ve všech věkových skupinách nad 25 let. YouTube k tomu jako zdroj zpráv využívá přibližně pětina lidí v každé věkové kategorii.

Senioři nejsou mimo digitální svět
Rozdíl proti mladším uživatelům je hlavně v intenzitě používání. Starší lidé chodí pro zprávy na sociální sítě většinou jednou denně nebo méně často. U věkové skupiny 18 až 24 let se na ně několikrát denně vrací 40 procent respondentů. Sociální platformy tak u nejmladších zasahují do každodenního získávání informací podstatně více.
S rychlým přísunem krátkých příspěvků a videí zároveň roste význam schopnosti rozpoznat původ a kontext zprávy. „Informace musí být redukovaná a to vytváří zkreslení,“ upozornil Ivan Ruta Cuker ze Středoevropské observatoře digitálních médií pro Seznam Zprávy.
Výzkum současně ukazuje, že jednoduché tvrzení o seniorech jako hlavním terči dezinformací už nevystihuje celý problém. Část manipulativních kampaní se přesouvá k ekonomicky aktivním lidem středního věku. Vyšší věk tak sám o sobě neurčuje, kdo je vůči nepravdivému obsahu nejzranitelnější.
Do informačního prostředí vstupují AI chatboti. V Česku je pro získávání zpráv využívají především lidé mezi 18 a 24 lety. Ti, kteří je ke zprávám používají, po nich nejčastěji chtějí vysvětlení kontextu, což uvedlo 41 procent respondentů. Po 36 procentech připadá na shrnutí článku a jeho přepsání do jednodušší podoby.
Sledovat v Google Zprávách