Nedokončená vysoká škola se může počítat do důchodu. Rozhoduje hlavně rok studia
To, že člověk vysokou školu nedokončil a nezískal diplom, ještě neznamená, že se mu roky strávené studiem při výpočtu důchodu ztratí. U starších ročníků může mít význam i několik absolvovaných semestrů.
Sledovat v Google Zprávách
Rozhodující není titul, ale hlavně období, kdy studium probíhalo, věk studenta a to, zda šlo podle tehdejších pravidel o studium uznatelné pro důchodové pojištění. Význam má také forma a režim studia, protože při posouzení se vychází z pravidel platných v době, kdy člověk konkrétní školu navštěvoval.
Zásadní hranicí je 1. leden 2010. Studium získané do konce roku 2009 se může za splnění podmínek hodnotit jako náhradní doba pojištění. Běžné studium absolvované od roku 2010 už se naopak samo o sobě do starobního důchodu nezapočítává. Dva lidé se stejnou délkou vysoké školy tak mohou mít při důchodu rozdílný počet započtených let jen proto, že studovali v jiné době.
Co se počítá před rokem 2010
U vysokoškolského studia před rokem 2010 je důležité především to, kolik bylo studentovi let. Po dosažení 18 let lze započítat nejvýše prvních šest let studia. ČSSZ přitom výslovně uvádí, že se do tohoto limitu může vejít také nedokončené nebo přerušené studium. Podmínkou tedy není státní závěrečná zkouška ani získání bakalářského či magisterského titulu.
Taková doba se ovšem nehodnotí stejně jako zaměstnání. Studium po 18. roce věku získané do konce roku 2009 je náhradní dobou a pro nárok i výši starobního důchodu se podle současných pravidel zpravidla započítává z 80 procent. Čtyři roky školy tak nepředstavují čtyři celé roky důchodového pojištění.
Odlišné je velmi staré studium. Doba studia před rokem 1996 po skončení povinné školní docházky a před dosažením 18 let se pro starobní důchod hodnotí v plném rozsahu. U studia od roku 1996 do konce roku 2009 se naopak období před osmnáctými narozeninami pro tento účel nehodnotí. Vždy je proto nutné vycházet z konkrétních dat, nikoli pouze z názvu školy nebo získaného vzdělání.
Po roce 2009 platí jiné pravidlo
Kdo studoval vysokou školu od roku 2010, tomu se tato doba běžně jako náhradní doba pojištění nepočítá. Nehraje roli, zda školu dokončil, nebo po několika semestrech odešel. Do důchodu se však mohou započítat měsíce, během nichž student současně pracoval či podnikal a z této činnosti vznikla účast na důchodovém pojištění. Další možností je dobrovolné důchodové pojištění.
Od roku 2026 existuje zvláštní výjimka pro první úspěšně dokončené doktorské studium v prezenční formě. Za stanovených podmínek lze z něj uznat nejvýše čtyři roky. Tady už je dokončení studia nutné. Současně platí obecný limit nejvýše šesti let studia po dosažení 18 let, do něhož se případné doktorské studium zahrnuje.
Pro člověka, který školu před lety nedokončil, je proto nejdůležitější zjistit přesné datum zahájení a ukončení studia. ČSSZ upozorňuje, že náhradní doby, mezi něž patří i starší studium, nemusí mít v evidenci automaticky, protože školy tyto údaje správě sociálního zabezpečení běžně nepředávají.
Kontrolu lze udělat ve službě Moje konto na ePortálu ČSSZ. Pokud studium chybí, je možné požádat o jeho doplnění a přiložit doklady. U nedokončené vysoké školy může posloužit například výkaz o studiu neboli index nebo potvrzení školy o délce studia. ČSSZ mezi doklady uvádí také vysvědčení, diplom či vysvědčení o státní závěrečné zkoušce.
