Méně dětí, méně plátců důchodů. Stát čeká problém, který se může dotknout ještě dnešních důchodců
Česko má za sebou další rok rekordně nízké porodnosti a ani letošní čísla zatím obrat nenaznačují. Problém se přitom netýká jen porodnic a škol. Časem může výrazněji zatížit také důchodový systém.
Sledovat v Google Zprávách
V roce 2025 se v Česku živě narodilo 77 636 dětí, nejméně od začátku souvislého statistického sledování v roce 1785. Oproti předchozímu roku jejich počet klesl o osm procent a proti roku 2021 dokonce o 31 procent. Úhrnná plodnost se také snížila na 1,28 dítěte na jednu ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83.
Pokles pokračuje také letos. Za první tři měsíce roku 2026 se narodilo 17,5 tisíce dětí, meziročně o šest procent méně. Počet narozených tak klesá pátým rokem v řadě a méně dětí se rodí ve všech pořadích.
Panují proto mimo jiné také obavy, že tyto trendy budou pokračovat také v dalších letech a tuzemské hospodářství by se na ně mělo co možná nejvíce připravit, aby případné škody nebyly takové.
Méně žen a nižší plodnost
Část propadu má jednoduché demografické vysvětlení. Do věku, kdy ženy nejčastěji rodí, se dostávají slabší ročníky narozené ve druhé polovině devadesátých let. Podle ČSÚ se počet žen ve věku 26 až 33 let mezi roky 2021 a 2025 snížil téměř o 36 tisíc a bude dále ubývat.
Samotný počet potenciálních matek však vysvětluje jen část změny. Výrazně klesla také plodnost napříč věkovými skupinami. U žen ve věku 25 až 29 a 30 až 34 let se mezi roky 2021 a 2025 snížila přibližně o 30 procent. Průměrný věk prvorodičky se pak posunul na 29,2 roku.
Kdyby ženy v roce 2025 měly stejnou úroveň plodnosti jako v letech 2018 až 2020, narodilo by se podle ČSÚ téměř 103 tisíc dětí. Propad tedy nevysvětlují jen méně početné ročníky matek.
Za rozhodnutím mít dítě nebo rodičovství odložit stojí více okolností. Mezi ně je možné zařadit kombinaci demografických, ekonomických a sociálních faktorů. Patří mezi ně rostoucí životní náklady, dostupnost bydlení, nejistota na pracovním trhu nebo možnosti skloubit péči o děti se zaměstnáním.
Pro seniory je důležitý hlavně čas
Současní důchodci kvůli letošnímu propadu porodnosti o svou penzi nepřijdou. Český státní důchodový systém je průběžný. Pojistné odváděné současnými zaměstnanci a podnikateli se používá na výplatu nynějších důchodů. Děti narozené dnes do něj začnou ve větším rozsahu přispívat až po nástupu do práce.
Dopad rekordně slabých ročníků se proto projeví hlavně s odstupem zhruba dvou desetiletí. Jestliže bude v budoucnu méně pracujících, zatímco lidí v důchodovém věku zůstane mnoho, připadne na jednoho příjemce penze méně plátců pojistného. Stát pak bude muset rozdíl pokrývat vyššími příjmy, úsporami jinde nebo dalšími změnami parametrů systému.
Pro lidi, kteří jsou dnes několik let před penzí, je bezprostřednější jiný demografický trend. Do důchodového věku postupně vstupují početné generace a současně roste význam toho, kolik lidí zůstane ekonomicky aktivních. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto letos navrhlo další zvýhodnění práce po dosažení důchodového věku. Odpracovaný rok má pracujícímu seniorovi zvýšit procentní výměru důchodu o 1,5 procenta, přičemž resort změnu výslovně spojuje také s demografickým vývojem a nedostatkem pracovníků.
Pro člověka před důchodem z toho plyne hlavně to, že dnešní porodnost neurčuje výši jeho nejbližší penze. Ovlivňuje však prostředí, v němž se budou důchody financovat za dvacet či třicet let, tedy i dobu, kdy už bude sám dlouho mezi jejich příjemci.
