Kvůli důchodu musela 78letá žena cestovat za razítkem do jiného města: Absurdní situace se naštěstí mění

Český starobní důchod lze pobírat i při dlouhodobém pobytu v jiné zemi. Výplata do zahraničí však přináší několik administrativních povinností, na které je potřeba myslet. Některé se týkají všech příjemců důchodu žijících mimo Česko, jiné závisí na konkrétní zemi.

Pravidla se navíc letos změnila, zejména co se týče zasílání potvrzení o žití. Je ale potřeba mít na paměti více náležitostí.

1) Potvrzení o žití

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) potřebuje mít u příjemců důchodu žijících v zahraničí jistotu, že důchod stále dostává člověk, kterému náleží. K tomu slouží doklad známý jako Potvrzení o žití.

Jde o formulář, kterým důchodce potvrzuje, že je naživu a že má český důchod dál pobírat. Dokument se vyplní, podepíše a podle pravidel platných pro konkrétní stát se zašle ČSSZ.

Potvrzení je možné zaslat:

Od roku 2026 se četnost zasílání změnila. U příjemců důchodu žijících v členských státech EU a ve státech, se kterými má Česká republika příslušnou mezinárodní smlouvu, se potvrzení ve většině případů zasílá dvakrát ročně, v červnu a prosinci.

ČSSZ na tuto povinnost nezapomíná ani sama. V květnu a listopadu posílá důchodcům upozornění dopisem nebo e-mailem, aby měli na červnové, respektive prosincové potvrzení čas.

Odlišný režim platí pro Slovensko. Díky elektronické výměně údajů o úmrtí byla od roku 2026 povinnost zasílat potvrzení o žití u příjemců českých důchodů žijících na Slovensku zrušena.

U zemí, se kterými Česká republika nemá příslušnou mezinárodní smlouvu, zůstávají pravidla přísnější. ČSSZ tam důchod vyplácí zpětně po obdržení potvrzení o žití a příjemce si může stanovit interval jeho zasílání. Konkrétní postup se proto vždy řídí zemí bydliště.

Bez řádně vyplněného potvrzení nemusí být možné pokračovat ve výplatě důchodu.

Ověření podpisu nesmí být zpoplatněno

Ačkoli podpis na dokumentu musí být úředně ověřen, důchodce za toto ověření nemá platit správní poplatek, pokud jej provádí příslušný úřad v režimu, na který se osvobození vztahuje. Osvobození se týká zejména příjemců důchodů ze států EHP a dalších států, s nimiž má Česko smlouvu o sociálním zabezpečení.

ČSSZ uvádí jako jednu z možností bezplatného ověření také kteroukoliv okresní správu sociálního zabezpečení.

Potvrzení o žití řešil i ombudsman

S potvrzením o žití se pojí i případ, kterým se zabýval veřejný ochránce práv. Ombudsman řešil situaci 78leté seniorky, která pobírala část důchodu z Německa a kvůli zdravotnímu stavu pro ni bylo obtížné cestovat do okresního města, kde si mohla nechat podpis na potvrzení ověřit zdarma.

Na jiném úřadě po ní za ověření požadovali správní poplatek. Ombudsman proto upozornil na rozdílný postup úřadů a Ministerstvo vnitra následně změnilo metodiku. Od roku 2023 už úřady nemají po příjemcích důchodů ze smluvních států požadovat správní poplatek za ověření podpisu na potvrzení o žití.

„Jsem rád, že ministerstvo změnilo předchozí protiprávní metodiku k osvobození od správního poplatku za ověření podpisu na Potvrzení o žití. Díky našemu zásahu tak pojištěnci, kteří pobírají důchody z jiných států, s nimiž má Česká republika sjednanou smlouvu o sociálním zabezpečení, nebudou muset za ověření podpisu na Potvrzení o žití určeném zahraničnímu nositeli důchodového pojištění hradit správní poplatek. Dotčení senioři tak ušetří nějaké prostředky, které mohou vynaložit na jiné účely,“ uvedl tehdejší ombudsman Stanislav Křeček v tiskové zprávě z roku 2023.

2) Oznámení změny adresy

Při přestěhování do jiné země nebo při změně adresy v rámci stejného státu je potřeba novou adresu co nejdříve oznámit ČSSZ.

Týká se to například situace, kdy se důchodce přestěhuje do jiného bytu nebo domu a už na původní adrese nebydlí. ČSSZ totiž musí mít aktuální údaje pro komunikaci i pro výplatu důchodu.

Změnu lze oznámit písemně, prostřednictvím datové schránky nebo elektronicky způsobem, který ČSSZ připouští. K dispozici je také formulář Hlášení změny adresy nebo jména a příjmení.

3) Nahlášení změn, které mohou ovlivnit výplatu důchodu

ČSSZ je potřeba informovat také o dalších změnách, které mají význam pro vyplácení důchodu nebo pro jeho evidenci.

Může jít například o změnu bankovního účtu, na který důchod chodí, případně o změnu způsobu výplaty. U důchodců žijících mimo Českou republiku existují pro tyto situace zvláštní postupy a formuláře.

Změnu není vhodné řešit až ve chvíli, kdy přestane důchod na účet chodit. U bankovního účtu je potřeba počítat s tím, že změna způsobu výplaty může vyžadovat určitou administrativu a doložení potřebných údajů.

4) Reakce na výzvy ČSSZ

Český důchodce žijící v zahraničí může od ČSSZ dostat také výzvu k doložení určitého údaje nebo dokumentu. V takovém případě je potřeba reagovat ve stanovené lhůtě.

Může jít například o žádost o doplnění údajů potřebných pro výplatu důchodu nebo o dokument, který ČSSZ potřebuje k vyřízení konkrétní záležitosti. Pokud příjemce na výzvu nereaguje, může to mít dopad na další vyplácení důchodu.

Proto je důležité mít u ČSSZ správně uvedenou doručovací adresu a sledovat korespondenci, která ze strany úřadu přichází.

Co když důchodce povinnost nesplní?

Největší praktický problém může nastat právě u Potvrzení o žití. Pokud ho ČSSZ ve stanoveném termínu nedostane, může být výplata důchodu přerušena. Po doložení potřebných skutečností se jeho výplata zpravidla obnoví.

U ostatních změn záleží na jejich povaze. Pokud například ČSSZ nemá aktuální adresu nebo údaje potřebné pro výplatu, může být komunikace s úřadem komplikovanější a v některých případech může mít nesplnění oznamovací povinnosti vliv i na výplatu.