Péče o blízkého nemusí být boj naslepo: Nový státní rozcestník radí, kde hledat pomoc i peníze
Péče o stárnoucí rodiče, nemocného partnera nebo dítě se zdravotním postižením se v Česku týká statisíců lidí. Často přitom nejde o někoho, kdo by se sám označoval za pečujícího. Pomáhá s hygienou, jídlem, léky nebo cestou k lékaři a bere to jako běžnou součást rodinného života. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní na tuto skupinu více upozorňuje a nabízí jí rozcestník s potřebnými informacemi.
Sledovat v Google Zprávách
Podle údajů MPSV má zkušenost s péčí o blízkého v rozsahu nejméně 20 hodin týdně během posledních pěti let každý pátý dospělý člověk. Používá pro ně označení neformální pečující.
Nemusí jít pouze o manžela, děti nebo rodiče. Pomáhat mohou také sourozenci, vzdálenější příbuzní, přátelé či sousedé. Společné mají především to, že nejde o profesionály placené sociální službou.
Bez rodin by péče v Česku vypadala jinak
Význam této skupiny je mnohem větší, než by naznačovala její malá viditelnost. MPSV letos v červnu uvedlo, že podle kvalifikovaných odhadů neformální pečující zajišťují 70 až 90 procent dlouhodobé sociální a zdravotní péče. Jejich počet resort odhaduje na 250 až 300 tisíc.
„Ve většině případů stojí v první linii péče o ty, kdo potřebují pomoc, jejich nejbližší,“ uvedl k tomu ministr práce Aleš Juchelka. Připomněl, že lidé často pečují na úkor volného času, zaměstnání i vlastního pohodlí. Právě jejich práce přitom umožňuje řadě seniorů, dlouhodobě nemocných nebo lidí se zdravotním postižením zůstat doma.
Téma se letos objevilo také v kampani Pečující roku, kterou MPSV vyhlásilo na konci června. Resort tím chce podle svého vyjádření upozornit na práci lidí, která zůstává často za dveřmi domácností a bez veřejného uznání.
Ocenění má být předáno v září na Fóru rodinné politiky v Ústí nad Labem. Vedle samotné pomoci tak ministerstvo zdůrazňuje i to, že péče o blízkého není samozřejmá rodinná povinnost, kterou není potřeba veřejně řešit. Pro řadu rodin přitom trvá měsíce nebo i celé roky.
Červnová analýza MPSV ukázala, že před přiznáním důchodu pečuje o blízkého deset procent žen a pět procent mužů. Ministerstvo sice upozorňuje, že péče není hlavní příčinou odchodu starších lidí z trhu práce, pro část domácností ale znamená nutnost měnit pracovní dobu, omezit zaměstnání nebo hledat pomoc zvenčí.
Nový rozcestník sdružuje informace na jednom místě
Zorientovat se v záplavě nesourodých informací má pomoci rozcestník Pečuji o osobu blízkou. Na jednom místě spojuje odkazy pro lidi, kteří s péčí začínají, i pro ty, kteří ji zajišťují už delší dobu. Jednotlivé části se věnují práci, financím, sociálním službám, zdraví samotného pečujícího nebo situaci, kdy péče skončí.
Součástí je také mapa míst podpory podle krajů. Ta zahrnuje poradny, organizace nabízející psychologickou pomoc, vzdělávání či svépomocné skupiny. Ministerstvo výslovně upozorňuje, že nejde o úplný seznam a mapa se postupně doplňuje.
Pro člověka, který se v systému nikdy nepohyboval, může být důležité už samotné zjištění, na koho se má obrátit. Péče totiž často nezačíná plánovaně. Situaci může během několika dnů změnit úraz, mrtvice, vážná diagnóza nebo zhoršení zdravotního stavu rodiče.
