Po smrti může na účet přijít ještě důchod: Rodina by s penězi neměla hned nakládat
Po úmrtí blízkého člověka může na jeho účet dorazit ještě důchod. Neznamená to ale automaticky, že peníze patří rodině nebo že je naopak nutné celou částku okamžitě vracet. Rozhoduje především to, kdo důchod vyplácel, kdy měl zesnulý výplatní termín a zda se tohoto dne dožil. Pravidla se navíc liší u běžných důchodů od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a u penzí vyplácených některými resortními orgány.
Sledovat v Google Zprávách
U většiny důchodců vyplácí penzi ČSSZ. Ta dostává informaci o úmrtí z matriky, takže pozůstalí ji zpravidla nemusí sami oznamovat. Praktické ale je správu sociálního zabezpečení kontaktovat co nejdříve, zejména pokud se blíží další výplatní termín. Rodina tím může předejít situaci, kdy na účet dorazí částka, na kterou už zemřelý neměl nárok.
U ČSSZ rozhoduje konkrétní den splatnosti
Důchody od ČSSZ se vyplácejí dopředu na takzvané klouzavé měsíční období. Pokud měl například senior důchod splatný 10. srpna, tato splátka mu náleží za období od 10. srpna do 9. září. Jestliže zemřel 10. srpna nebo později, splátka byla vyplacena oprávněně a ČSSZ nepožaduje vrácení její poměrné části.
Jiná situace nastane, pokud zemřel ještě před dnem splatnosti. Kdyby v uvedeném příkladu zemřel 9. srpna a důchod přesto následně přišel na účet, jde o přeplatek. Peníze by pozůstalí neměli vybírat ani převádět. Pokud je na účtu dostatečný zůstatek, může je banka na výzvu ČSSZ vrátit přímo.
Pokud už peníze na účtu nejsou, může povinnost vrátit přeplatek přejít na osobu, která měla právo s penězi na účtu disponovat. Pokud taková osoba není, zákon stanoví další pořadí osob, po kterých může být přeplatek požadován. V krajním případě se dluh vypořádá v dědickém řízení. Proto je bezpečnější s poslední příchozí splátkou nemanipulovat, dokud není jasné, zda skutečně náležela.
Zvláštní pozornost je potřeba, pokud důchod nechodil na účet zemřelého, ale na účet manželky, partnera, opatrovníka či jiného příjemce. Právě tato osoba může mít povinnost neoprávněně vyplacenou částku vrátit. Jiný příjemce důchodu má navíc povinnost úmrtí oznámit plátci písemně do osmi dnů.
Opačná situace může nastat také. Důchodce mohl před smrtí některou splátku nepřevzít, například kvůli pobytu v nemocnici, přestože na ni měl nárok. Tehdy vzniká nedoplatek. Ten mohou získat postupně manžel či manželka a vlastní nebo osvojené děti. Pokud takové osoby nejsou, stává se částka součástí dědictví a ČSSZ ji následně vyplatí oprávněnému dědici.
U ministerstev může platit jiný režim
Pozůstalí by si proto měli nejprve ověřit, kdo důchod skutečně posílal. U bývalých vojáků, policistů, hasičů nebo dalších příslušníků bezpečnostních sborů může být plátcem například ministerstvo obrany nebo ministerstvo vnitra. Tady se penze neřídí klouzavým obdobím jako u ČSSZ, ale běžným kalendářním měsícem.
U resortního důchodu je proto zásadní zejména první den měsíce. Pokud se příjemce tohoto dne dožil, náleží mu zpravidla důchod za celý daný kalendářní měsíc. Samotný den, kdy peníze skutečně dorazily na účet, nemusí být rozhodující. Pozůstalí by se proto měli obracet přímo na orgán, který penzi vyplácel, nikoliv automaticky na ČSSZ.
Důležité je odlišit také poslední důchod zemřelého od vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu. Tyto dávky se nezačnou vyplácet jen proto, že úřad o úmrtí ví. Pozůstalý musí o důchod požádat u příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Pokud zemřelému penzi vyplácelo ministerstvo, žádost se zpravidla řeší právě tam.
