Co udělat pro důchod 28 000 Kč: Několik let pojištění navíc udělá překvapivě velký rozdíl

Starobní důchod 28 tisíc korun měsíčně je dnes výrazně nad celostátním průměrem. V červnu 2026 pobírali starobní důchodci v průměru 21 803 korun, takže k této hranici chybí více než šest tisíc. Získat takovou penzi není nereálné, rozhodně ale nestačí pouze splnit minimální dobu pojištění. Rozhodující je kombinace počtu odpracovaných let a příjmů, ze kterých člověk během produktivního života odváděl sociální pojištění.

Pro nárok na řádný starobní důchod je dnes standardně potřeba alespoň 35 let důchodového pojištění. Jde však pouze o minimum, nikoliv o recept na vysokou penzi. Člověk se 35 lety pojištění by musel mít mimořádně vysoké celoživotní příjmy, zatímco při 45 nebo 47 letech může na stejnou penzi dosáhnout s podstatně nižší mzdou. Každý celý rok pojištění totiž v roce 2026 zvyšuje procentní výměru o 1,495 procenta výpočtového základu.

Se 45 lety je potřeba kolem 72 tisíc

Důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměra činí letos 4 900 korun a je pro všechny stejná. Zbývající část závisí na příjmech a délce pojištění. Ani vysoká mzda se však do výpočtu nezapočítá celá. Do první redukční hranice 21 546 korun se v roce 2026 započítává 99 procent příjmu, z částky nad tuto hranici do 195 868 korun už jen 26 procent.

Právě proto neplatí jednoduché pravidlo, že člověk s platem 60 tisíc dostane například určité procento poslední výplaty. U důchodu přiznaného letos se navíc posuzují příjmy za dlouhé období. Starší výdělky se přepočítávají koeficienty na současnou úroveň a vzniká osobní vyměřovací základ. Posledních několik dobře placených let tak samo o sobě slabší příjmy z předchozích desetiletí nevymaže.

Orientační propočet ukazuje, že člověk bez výchovného, který získal 45 let pojištění, potřebuje pro důchod 28 tisíc korun osobní vyměřovací základ přibližně 71 500 až 72 000 korun měsíčně. Při 47 letech už je to zhruba 66 tisíc korun a při 48 letech okolo 63 tisíc. Naopak se 40 lety pojištění se potřebný průměr dostává přibližně k 88 tisícům korun. Rozdíl několika let práce tedy může být velmi výrazný.

Ne každý příjem důchod zvýší

Podstatné je také to, z čeho člověk sociální pojištění skutečně odváděl. Příjmy z pronájmu, dividend nebo prodeje majetku se do výpočtu starobního důchodu běžně nepromítají. U zaměstnance je základem především mzda podléhající odvodům. U podnikatele není rozhodující obrat ani částka, která mu zůstala na účtu, ale vyměřovací základ, ze kterého platil pojistné. OSVČ s vysokým ziskem a dlouhodobě nízkými odvody proto může mít penzi výrazně nižší než zaměstnanec s podobnými příjmy.

Výsledek mohou ovlivnit také náhradní doby pojištění, například péče o dítě, a v roce 2026 ještě výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě. U člověka se dvěma dětmi tak může výsledný důchod vzrůst o tisíc korun měsíčně.

Změny výpočtu důchodu od roku 2027: Nové detaily

Od roku 2027 se pravidla výchovného u nově přiznávaných důchodů mění, proto nelze dnešní propočet jednoduše používat pro někoho, kdo půjde do penze až za několik let.

Nevýhodou je naopak předčasný důchod. Ten se trvale krátí a člověk navíc získá méně let pojištění. Kdo míří na penzi alespoň 28 tisíc korun, měl by proto předčasný odchod dobře zvážit. Přesnou částku nelze určit jen podle současné výplaty.

Nejspolehlivější je zkontrolovat evidované doby a příjmy v Informativní důchodové aplikaci ČSSZ. Právě tam člověk zjistí, zda mu některé roky nechybějí a jaký důchod mu podle dosavadní kariéry přibližně vychází.