Na Třebíčsku odešel do předčasného důchodu téměř každý druhý: Podívejte se, jak je na tom váš kraj

Předčasný důchod v Česku pobírá zhruba tři čtvrtě milionu lidí a jejich počet roste i letos. Rozdíly mezi jednotlivými částmi republiky jsou ale mimořádné. Zatímco na Vysočině připadá předčasná penze na více než čtyři z deseti starobních důchodců, v Praze to nejsou ani dva z deseti.

Muž v předdůchodovém věku se probudil do nového dne.
i
Foto: Shutterstock
Muž v předdůchodovém věku se probudil do nového dne.

Nejnovější červnová statistika České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) eviduje 768 148 příjemců předčasných důchodů, tedy zhruba třetinu všech starobních penzistů.

Při čtení čísel je důležité mít na paměti, že ČSSZ vede penzi jako předčasnou i poté, co její příjemce dosáhne řádného důchodového věku. Údaj tedy neříká, kolik lidí s předčasným důchodem je dnes ještě před řádným důchodovým věkem. Ukazuje, kolika dnešním seniorům byl důchod v minulosti přiznán předčasně.

Nejvíce předčasných důchodů na Vysočině, Praha na opačném konci

Při pohledu na jednotlivé kraje je patrné, že nejvýše ve vztahu k předčasným důchodům skončila Vysočina. Tam předčasný důchod pobírá 41,5 procenta starobních důchodců. Následuje Pardubický kraj s 38,2 procenta a Moravskoslezský kraj s 38,1 procenta. Na opačném konci stojí Středočeský kraj s 28,0 procenta a především Praha, kde podíl dosahuje 17,2 procenta.

Pořadí Kraj Předčasné důchody Starobní důchodci celkem Podíl
1. Vysočina 51 009 122 831 41,50 %
2. Pardubický 45 467 119 054 38,20 %
3. Moravskoslezský 105 033 275 572 38,10 %
4. Olomoucký 54 924 146 789 37,40 %
5. Jihočeský 54 196 149 342 36,30 %
6. Zlínský 49 500 138 895 35,60 %
7. Karlovarský 22 219 64 397 34,50 %
8. Královéhradecký 45 418 131 564 34,50 %
9. Plzeňský 44 782 130 803 34,20 %
10. Ústecký 57 803 172 924 33,40 %
11. Liberecký 31 321 98 530 31,80 %
12. Jihomoravský 80 970 262 075 30,90 %
13. Středočeský 80 245 286 109 28,00 %
14. Praha 42 494 247 145 17,20 %

Zdroj: ČSSZ; údaje platné k 31. 12. 2025.

Ještě výraznější je rozdíl uvnitř krajů. Například na Třebíčsku pobíralo předčasnou penzi 12 764 z 26 836 starobních důchodců, tedy téměř polovina. Také Jihlavsko se dostalo nad 45 procent. Český statistický úřad právě tyto dva okresy uvádí jako oblasti s nejvyšším podílem předčasných důchodů na Vysočině.

Nová kalkulačka: Kdy můžete žádat o předčasný důchod

V absolutních číslech vede mezi kraji Moravskoslezský se 105 033 příjemci, vysoké počty mají i Jihomoravský a Středočeský kraj – oba kolem 80 tisíc. Samotný počet ale může klamat. V lidnatějších oblastech je příjemců přirozeně více, pro srovnání je podstatnější jejich zastoupení mezi všemi starobními důchodci. Právě to ukazuje, jak odlišně se předčasné odchody do penze v jednotlivých částech země dlouhodobě prosazují.

Žena uvažuje nad odchodem do předčasného důchodu.
i
Zdroj: Shutterstock

Za odchodem bývá zdraví i ztráta práce

Regionální rozdíly nelze jednoduše vysvětlit jen aktuální nezaměstnaností. Pardubický kraj například patřil letos v květnu k oblastem s nejnižším podílem lidí bez práce, přesto má druhé nejvyšší zastoupení předčasných důchodů. Data sama neprokazují, že vyšší podíl v konkrétním kraji způsobuje typ práce. Do regionálního obrazu vstupuje dlouhodobá skladba pracovních míst, fyzická zátěž, zdraví i možnost najít jiné zaměstnání ve vyšším věku.

Kdy konečně půjdu do důchodu: Dvě kalkulačky spočítají řádný i předčasný termín na dny přesně

Červnová analýza ministerstva práce a sociálních věcí nicméně ukazuje, že u lidí odcházejících do předčasného důchodu hraje trh práce výraznou roli. Alespoň jednu evidenci nezaměstnanosti během posledních pěti let před penzí mělo 52 procent z nich. U 42 procent byla evidence na úřadu práce posledním stavem před přiznáním důchodu. Začátek nezaměstnanosti se navíc často soustředí přibližně jeden rok před odchodem.

Ještě zřetelnější je zdravotní stránka. V posledních pěti letech před penzí byl v pracovní neschopnosti v průměrném měsíci 9,5 procenta budoucích příjemců předčasného důchodu, zatímco u lidí odcházejících řádně šlo o 5,6 procenta. Rozdíl se zvětšuje hlavně jeden až dva roky před koncem pracovní kariéry. „Důchod zde není počátkem ekonomické neaktivity, ale spíše administrativním završením procesu, který začal již dříve,“ stojí v analýze.

Od letošního ledna se navíc změnil výpočet pro lidi s mimořádně dlouhou dobou pojištění. Kdo získal alespoň 45 let pojištění v zákonem stanoveném rozsahu, má nově nárok na mírnější krácení důchodu za předčasnost. ČSSZ zároveň uvádí, že letošní počet nových žádostí se po výkyvech v letech 2022 a 2023 vrací blíže k dříve obvyklým hodnotám.

Více k tématu