Vězení se může počítat do důchodu: Záleží na pravidle, které mnoho lidí nezná
Výkon trestu lidé většinou spojují se ztrátou svobody, rodiny nebo práce. Méně se mluví o tom, že může zasáhnout i do budoucího důchodu. Rozhoduje hlavně evidence pojištění, kterou si mnoho lidí začne kontrolovat až ve chvíli, kdy se blíží důchod.
Sledovat v Google Zprávách
U starobního důchodu nestačí dosáhnout důchodového věku. Člověk musí získat i potřebnou dobu pojištění. U běžného starobního důchodu se dnes počítá s 35 lety důchodového pojištění. ČSSZ uvádí také možnost 30 let bez započítání náhradních dob.
Právě tady může u výkonu trestu vzniknout problém. Pobyt ve vězení sám o sobě ještě neznamená, že se tato doba zapíše jako doba důchodového pojištění. Jiná je situace u člověka, který ve vězení pracuje.
Práce ve vězení může pomoci s důchodem
Zákon o důchodovém pojištění počítá s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, pokud jsou zařazené do práce. Stejné pravidlo platí i pro osoby v zabezpečovací detenci, které jsou zařazené do práce.
V praxi to znamená jednu věc. Pokud odsouzený ve vězení pracuje a vznikne mu účast na důchodovém pojištění, může se mu tato doba započítat pro budoucí penzi. ČSSZ zároveň připomíná, že u těchto osob plní povinnosti v důchodovém pojištění věznice.
Z pracovní odměny se odvádí i pojistné. Vězeňská služba uvádí, že ze 100 procent hrubé pracovní odměny se odvádí 6,5 procenta na důchodové pojištění a 4,5 procenta na zdravotní pojištění, a také se odvádí nemocenské pojištění.
Nejde tedy jen o peníze na úložné nebo srážky dluhů. Práce ve vězení může mít význam i pro člověka, který bude jednou žádat o starobní důchod. Pokud má za sebou kratší pracovní život nebo delší mezery, může hrát roli i několik měsíců.
Kdo nepracuje, tomu může chybět doba pojištění
Problém nastává u lidí, kteří ve vězení nepracují. Samotný výkon trestu není běžnou náhradní dobou pojištění.
Dopad nemusí být u každého stejný. Krátký trest u člověka, který má odpracováno dost let, nemusí později nic změnit. Delší pobyt bez práce už ale může znamenat citelnou mezeru. Ta se může ukázat až při žádosti o důchod.
Mezera v pojištění může člověka zasáhnout dvěma způsoby. Buď mu bude chybět doba pro samotný nárok na důchod, nebo důchod dostane, ale bude nižší.
Už přiznaný důchod se ve vězení neposílá běžně
Jiná situace nastává u člověka, který už důchod pobírá a nastoupí do výkonu trestu. Od 1. ledna 2025 platí nové pravidlo pro zasílání důchodů osobám ve výkonu trestu nebo v zabezpečovací detenci.
ČSSZ nově poukazuje důchod na účet věznice nebo ústavu. Neznamená to, že člověk o důchod automaticky přijde. Mění se hlavně způsob výplaty.
Výjimka platí u lidí, kterým důchod přebírá jiná osoba, například opatrovník nebo zvláštní příjemce. V těchto případech ČSSZ dál vyplácí důchod této osobě. Ta ale musí věznici oznámit, že oprávněný důchod pobírá.
Po propuštění má smysl zkontrolovat záznamy
Po propuštění by měl člověk vědět, co má v evidenci ČSSZ. Informativní výpis konta ukazuje doby pojištění, náhradní doby a od roku 1986 také vyměřovací základy a vyloučené doby. ČSSZ ho zpřístupňuje přes své on-line služby.
Pokud v evidenci chybí práce ve vězení, může být nutné ji doložit. U pracovně zařazených osob vede potřebné údaje věznice, protože u nich plní povinnosti v důchodovém pojištění.
Kdo má v evidenci mezeru, může v některých případech řešit dobrovolné důchodové pojištění.
Rozhoduje práce, ne samotný trest
Základní pravidlo je prosté. Vězení samo o sobě člověku roky do důchodu nepřidá. Pro evidenci pojištění je zásadní zejména to, jestli byl odsouzený zařazený do práce a vznikla mu účast na pojištění.
Kdo ve vězení nepracoval, může mít v důchodové evidenci mezeru. Ta se nemusí projevit hned. Může ale rozhodnout ve chvíli, kdy člověk žádá o starobní důchod a ČSSZ posuzuje, jestli má dost let pojištění.
U krátkého trestu nemusí jít o velký problém. U delšího pobytu bez práce už může být rozdíl citelný. Zvlášť u lidí, kteří měli v životě více období bez zaměstnání nebo si důchodové pojištění dlouhodobě nehlídali.
