Pes i kočka důchodcům pomáhají proti samotě. Nemoc ale může přinést velké starosti

Starší lidé, kteří zůstali bez životního partnera, často trpí pocitem osamělosti a nepochopení. Uvědomují si, že na to či ono už nemají sílu, a mohou získat pocit, že jsou nepotřební nebo svému okolí na obtíž. V takové situaci může být jednou z možností pořízení si domácího mazlíčka.

Dobrými společníky seniorů mohou být pes nebo kočka. Ale kterého kamaráda si pořídit? Jde o zásadní rozhodnutí, neboť každé zvíře vyžaduje jiný životní styl.

Pro vitální seniory je vhodný pes, který nutí člověka často chodit ven. Pravidelné procházky prospívají nejen kardiovaskulárnímu systému, ale podporují také sociální kontakty. Při venčení se senior může seznámit s ostatními pejskaři, což pomáhá předcházet sociální izolaci. Psi navíc bývají vhodným tématem ke konverzaci – dokážou snadno odvrátit hovor od politiky, počasí nebo nemocí.

Nevýhodou může být, že pes vyžaduje více energie a péče. Manipulace se psem na vodítku nebo venčení v nepříznivém počasí, kdy se člověku ven moc nechce, může být pro osoby v pokročilejším věku náročnější. Je také třeba počítat s vyššími náklady na kvalitní krmivo a veterinární péči.

Kočka má uklidňující účinky

Kočka je ideální volbou pro méně pohyblivé seniory, kteří tráví většinu času doma a neradi chodí na každodenní procházky. Kočku je potřeba pouze krmit, mazlit se s ní a jednou za čas vyčistit její záchod. Není tolik náročná na krmení, a pokud musí senior například k lékaři, vydrží doma chvíli sama. Kočky bývají obecně samostatnější než psi a často lépe zvládají kratší dobu o samotě.

Výzkumy naznačují, že kontakt s kočkou může mít uklidňující účinky a některým lidem pomáhá snižovat stres.

Není úplně vhodné pořizovat starším lidem štěně nebo kotě. Štěně vyžaduje výchovu, hodně pozornosti a výcvik. Kotě zase může být divoké a musí se naučit chodit na kočičí záchod, což může být pro seniory stresující a odrazující.

Vhodnějším řešením je se poohlédnout po starším zvířeti a vybrat takového společníka, který nebude okusovat nábytek a dělat loužičky. Hledat lze například ve zvířecích útulcích či přes inzerát.

Nemělo by se ale zapomínat, že péče o domácího mazlíčka něco stojí. Při plánování rozpočtu by měl senior počítat zejména s následujícími položkami:

• pravidelné krmivo a pamlsky,
• hygiena a péče (pelíšky, stelivo, hračky, deky, úprava srsti a tlapek),
• veterinární ošetření (očkování, odčervení),
• léčba nemocí a úrazů,
• hlídání mazlíčka (při hospitalizaci nebo pobytu v lázních).

Když zvíře onemocní

Domácí mazlíčci se často stávají plnohodnotnými členy domácnosti, kteří vnášejí do života radost a lásku. Může se však přihodit, že zvíře onemocní nebo se zraní. Pro seniory, kteří musí hospodařit s omezeným rozpočtem, to může kromě emocionálního stresu znamenat i zátěž finanční – náklady na léčbu se totiž mohou vyšplhat až na desítky tisíc korun.

Některé veterinární zákroky, například operace, mohou být finančně velmi nákladné. Je proto vhodné vytvořit si finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů. Důležitá je také pravidelná prevence, protože čím dříve se zdravotní problém zachytí, tím levnější je jeho léčba.

Nemoc mazlíčka není jen o penězích

Pokud zvíře onemocní, neřeší senior jen samotnou léčbu a peníze na ni. Je třeba myslet také na dopravu k veterináři, péči o nemocné zvíře (pravidelné podávání léků či aplikace injekcí) i na to, jak zvládnout případnou ztrátu čtyřnohého společníka.

Pokud senior nemá možnost dopravit nemocné zvíře k veterináři, může požádat o pomoc rodinu, sousedy nebo přátele. Další možností je využít taxislužbu, která přepravu zvířat umožňuje.

Pro starší osoby může být skvělým řešením objednat veterináře přímo domů. Tento způsob ošetření přináší řadu výhod jak pro zvíře, tak pro jeho majitele. Cesta na veterinární kliniku může být pro mnohá zvířata velkým stresorem. Hluk, cizí prostředí, pachy jiných zvířat a čekání v přeplněné čekárně mohou u některých zvířat vyvolat úzkost. Navíc se zde potkávají zvířata s různými onemocněními, což může zvýšit riziko přenosu některých chorob.

Organizace návštěvy veterináře vyžaduje čas i energii. Při domácí návštěvě veterináře odpadá nutnost složitého plánování a cestování, což je pro starší majitele velkou úlevou. Při domácí návštěvě může veterinář získat lepší představu o podmínkách, ve kterých zvíře žije, což může být užitečné při řešení některých problémů.

Když senior o zvíře přijde

I přes veškerou péči se však může stát, že senior o svého mazlíčka přijde. Reakce na tuto ztrátu bývají velmi intenzivní a odpovídají těm, které následují po úmrtí blízkého člověka. Mohou se objevit pocity osamělosti, prázdnoty, beznaděje, ztráta chuti k jídlu nebo potíže se soustředěním.

V případě úmrtí zvířecího společníka hraje podpora od ostatních klíčovou roli. Truchlícímu seniorovi jistě pomůže vyslechnutí, pár slov útěchy nebo objetí.

Častým dilematem bývá, zda si po ztrátě mazlíčka pořídit hned nového. I v tomto případě se vyplatí rozvaha. Nový mazlíček může pomoci překonat samotu, vrátit do života denní režim a opět přinést radost. Argumentem proti je ale skutečnost, že nový mazlíček nenahradí toho předchozího. Je vhodné dopřát si čas na truchlení a v neposlední řadě i zvážit zdravotní stav seniora, zda má ještě dost sil na péči o další zvíře.

Psi a kočky mohou pomoci nalézt chuť do života

Péče o psa nebo kočku přináší seniorům pocit zodpovědnosti a každodenní režim. Zvíře jim pomáhá znovu nalézt smysl života a předcházet jejich pasivitě.

Díky pravidelným činnostem, jako je krmení či venčení, si senioři zlepšují orientaci v čase a procvičují paměť. Mazlíčci dokážou starší osoby odpoutat od přílišného zaměření na vlastní problémy a podpořit jejich orientaci na okolní dění.

Zvíře může seniorům pomoci zmírnit pocity osamělosti a ztráty smyslu, které někdy přicházejí například po odchodu do důchodu.