Tohle musel vymyslet chlap. Ženy zuří kvůli ztrátě výchovného za děti narozené před rokem 1986

Změna důchodových pravidel od roku 2027 dopadne citlivě na část žen se dvěma staršími dětmi. Může se stát, že nedostanou ani dosavadní výchovné, ani nové ocenění péče.

Od roku 2027 se má u nově přiznaných starobních důchodů změnit způsob, jak stát zohlední péči o děti. Dnes platí jednoduché pravidlo: za každé vychované dítě náleží výchovné 500 Kč měsíčně.

Podle již schválených změn má ale u prvních dvou dětí nastoupit jiné řešení. Místo výchovného se má použít ocenění péče přes fiktivní vyměřovací základ. Za třetí a každé další dítě má zůstat výchovné 500 Kč.

Nemusí vyjít ani jedna varianta

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že u prvních dvou dětí bude od roku 2027 náležet ocenění formou fiktivního vyměřovacího základu za dobu péče do tří let věku dítěte. Současně dodává, že pokud by byl tento výpočet méně výhodný než výchovné, použije se výchovné i za první dvě děti. ČSSZ pak vysvětluje, že obě varianty bude automaticky srovnávat a vybere tu výhodnější.

Do celé věci ale vstupuje zásadní podmínka. Pokud žena pečovala o první nebo druhé dítě jen do doby před rokem 1986, nový fiktivní vyměřovací základ se jí do výpočtu nemusí promítnout.

Portál České důchody nedávno upozornil, že u části žen, jejichž první dvě děti se narodily dříve, nemusí vyjít nejen nový způsob ocenění péče, ale ani výchovné.

Tady se z technické změny stává silné lidské téma. Týká se totiž žen, které měly děti velmi mladé a do důchodu půjdou až po roce 2026. V diskusi pod článkem na portálu České důchody se rychle ukázalo, že čtenářky to neberou jako drobnou úpravu vzorce. Vnímají to jako další zásah do pravidel, který dopadne na generaci žen vychovávajících děti v raném věku.

Slova o podrazu i lumpárně

Nejstručnější reakci napsala Dana Šindelářová: „Tohle musel vymyslet chlap.“ Mnohé ženy mají pocit, že změnu napsal někdo, kdo faktický dopad této změny na jejich život vůbec nevnímá.

Podobně tvrdě reagovala Ludmila Langrová: „To je zase paskvil. Je to v podstatě neadekvátní řešení v zásluhách žen. Pak se stát diví, že nemá dost následné populace. Ten, kdo vymýšlí takové složité zrůdné zákony, musí být fakt vzdělanec.“

Silný ohlas měl i komentář Jany Piskačové: „My, co teprve do důchodu půjdeme, jsme vlastně potrestané třikrát. Že musíme makat o 10 let dýl než generace před námi, budeme mít krácený důchod, a ještě nedostaneme výchovné za děti. To je teda pěkná lumpárna!“

Ještě ostřeji celou situaci pojala Mirka Michalková. Konkrétně napsala: „To je pan Jurečka v celé své parádě! Vlk se doslova přežere a koza živá odhopká jinam. Pan Jurečka je ukázkový křesťan. Se všemi to myslí dobře, samou láskou k bližnímu by se rozpustil, ale zároveň v tichosti přemýšlí, jak to dobré zrušit, aby to pro něj dobře vypadalo. Pamatuji, jak se bil v prsa s tím, že on je ten nej, který ženám něco dá, ale jsem přesvědčena, že už tehdy měl skoro vymyšlené, jak to za krátký čas začít osekávat a potom zrušit úplně. Odpovídá tomu i ten nenápadný dodatek v původním zákoně, o kterém se zapomněl zmínit. Lidem jako je pan Jurečka se nedá věřit.“

Rozdíl mezi generacemi žen

„Pokud to jde, je lepší zažádat o penzi v roce 2026,“ poznamenal Jiří Vyskočil.

Velmi konkrétní byla i Iva Žižková: „Děkujeme pane Jurečko, většina žen narozených 1964, až půjdou do důchodu, měla v roce 1986 po mateřské, průměrný věk maminek byl 20 let.“ Ženy narozené kolem roku 1964 měly děti často velmi brzy. A protože do důchodu půjdou až po roce 2026, změna je zasahuje přímo.

„Ještě je super to, že dnešní devadesátnice, které téměř nechodily do práce, protože měly šest nebo sedm dětí, případně do důchodu nastoupily v 52 letech, tak na děti výchovné berou. Nynějším ženám 60+, které se chystají do důchodu, křesťan výchovné nekřesťansky zkrouhl. A přidali k tomu ještě 10 i více let. Obrovská spravedlnost,“ napsala Miluše Vítková.

Podobně to vidí i Marie Možíšová: „A pak se diví, že se rodí málo děcek. Já mít ten rozum teď, tak už nemám nikdy žádné děti. Zase odrbou ženy důchodkyně.“ To je možná nejtvrdší vzkaz celé diskuse. Nejde v něm už jen o peníze. Jde o pocit, že stát bere péči o děti jako samozřejmost, ale když dojde na důchod, část žen na ni doplatí.

Nejde jen o jednu dávku

Ještě citlivější je to v kontextu toho, že odlišná pravidla budou platit pro děti narozené před rokem 1986 a po něm.

Komentáře pod článkem ukazují, že spor se netočí jen kolem jednoho paragrafu. Ženy řeší mnohem víc. Řeší roky doma s dětmi, nižší výdělky, pozdější odchod do důchodu i to, že nová pravidla přicházejí ve chvíli, kdy už s nimi samy nic nenadělají.

Když se k tomu přidá zjištění, že část z nich může kvůli datu narození dětí přijít i o dosavadní pojistku v podobě výchovného, je jasné, proč se pod článkem objevily tak silné reakce.

Nová vláda změnu neplánuje

Fiktivní vyměřovací základ a změny výchovného schválila minulá vláda Petra Fialy. Tato část důchodové reformy má začít platit od 1. ledna 2027 a dotkne se všech nově přiznávaných důchodů. Součástí této legislativy je i konec valorizace již přiznaného výchovného, který bude mít dopad i na stávající důchodce a důchodkyně, kteří již mají výchovné přiznáno.

Současná vláda Andreje Babiše neplánuje v tomto ohledu nic měnit. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka již prohlásil, že tato část reformy zůstane v platnosti. Žádné změny v oceňování péče o děti nejsou ani v plánu legislativních prací v letech 2026 až 2029.