Výchovné k důchodu se bude posuzovat jinak. Konec automatického zvýhodňování žen na mateřské

Pod tlakem soudních rozhodnutí přikročí zřejmě Česká správa sociálního zabezpečení k úpravám metodiky, podle které se posuzuje nárok na výchovné ve sporných situacích. Doposud úředníci upřednostňovali výklad, podle kterého získává výchovné obvykle osoba, která byla s dítětem doma nebo jí výchova negativně ovlivnila pracovní kariéru. Podle soudů je však takový postup nevhodný a zohledňovat se musí i jiné aspekty dlouhodobé výchovy.

Během uplynulých měsíců padlo několik důležitých soudních rozhodnutí, které by v dohledné době mohly změnit způsob, jakým úředníci posuzují nárok na výchovné k důchodu. Týká se to především sporných situací, které se objevují už od roku 2023, kdy bylo výchovné zavedeno.

Nejčastěji jde o dvě situace. Buď je to spor dvou osob, obvykle rodičů a bývalých manželů, kteří se neshodnou na tom, kdo se o dítě více staral a měl by tedy výchovné získat. Nebo jde o otce, zpravidla o vdovce, kteří se dlouho o dítě starali sami, ovšem výchovné jim bylo zamítnuto. Zvláště v případě vdovců je velmi časté, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) výchovné automaticky zamítá.

Výchovné za konkrétní dítě podle zákona získá vždy jen jedna osoba. Nemusí jít jen o rodiče, ale jakékoliv osoby, které se o dítě staraly, tedy třeba prarodič nebo osvojitel. Pokud podmínky nároku splňuje více osob, má výchovné získat osoba, která o dítě pečovala v největším rozsahu. Bohužel zákon je v tomto ohledu docela obecný a v případě sporu pouze říká, že spornou situaci rozhoduje úřad ve správním řízení.

Ženy bývají zvýhodněny

Úředníci ČSSZ od začátku zastávají výklad, že výchovné se primárně přiznává tomu, kdo kvůli výchově pocítil výraznější dopad na kariéru. Ať už finanční, tedy že mu poklesly příjmy z práce, nebo tím, že čerpal při nemoci dítěte ošetřovné a byl s ním doma.

Významnou roli při posuzování hraje také mateřská a rodičovská dovolená, která obvykle trvá několik let a většinou jsou na ní ženy. Tato skutečnost se projevuje hlavně v okamžiku, kdy se například po rozvodu nebo ovdovění začal muž o dítě starat zcela sám. Doby rodičovské totiž úředníci „automaticky“ započítávají ženám a pro posuzování nároku na výchovné pak mužům tato doba chybí, protože z pohledu úředníka se o dítě vůbec nestarali. Na celkový počet let to pak tedy obvykle „vyhraje“ žena.

Příkladem je spor muže, který se o dceru v letech 2004 až 2011 staral sám jako vdovec po úmrtí manželky. Matka se o dítě výhradně starala v letech 1993 až 1996, kdy byla na mateřské. Zbývající období (tedy společné období, kdy ještě matka žila), vyhodnotili úředníci ČSSZ v neprospěch otce, a to zejména z důvodu, že celou dobu pracoval jako OSVČ a péče se nijak neprojevila na jeho pracovní kariéře, třeba úbytkem výdělků. Úřad automaticky dospěl k tomu, že v této době se více starala matka, a nepřesvědčily ho ani svědectví samotné dcery či babičky, podle kterých se oba rodiče starali ve stejné míře. Přestože se tedy fakticky muž o dceru staral déle, žádost o výchovné byla zamítnuta. A proto se obrátil na soud.

Výklad ČSSZ u soudu naráží

ČSSZ momentálně eviduje celkem 6 probíhajících soudních řízení, ve kterých důchodci nesouhlasí s rozhodnutím úředníků o výchovném. Podstatné je, že některé spory se již dostaly na úroveň Nejvyššího správního soudu, který se jednoznačně staví na stranu žalujících a dosavadní praxi ČSSZ odmítá. Padlo již několik rozhodnutí, poslední je ze začátku července, v nichž soud opakovaně konstatoval, že délka výchovy a nárok na výchovné se musí posuzovat komplexněji.

Podle Nejvyššího správního soudu je nutné posuzovat péči o dítě v celém rozsahu, tedy od narození až do dosažení zletilosti. Rozhodně nelze předpokládat, že osoba, která byla na mateřské či rodičovské dovolené, případně byla s dítětem doma v době nemoci, se automaticky starala více po celou dobu. Zdůraznil také, že „reálný život přináší rozličné příběhy a situace, které nelze řešit pomocí jednoduchých schémat a kritérií“.

„Následně může být péče rodičů i rovnoměrná (rodiče se např. střídají v doprovázení do školy, kroužků aj.). V takovém případě by proto výchovné zcela logicky a v souladu se smyslem zákonné úpravy náleželo matce, která bude mít „náskok“ ve formě mateřské (rodičovské) dovolené. V životě však mohou nastat i takové situace (např. nemoc či úmrtí matky), v jejichž důsledku přejde péče o dítě v pozdějším věku výhradně či převážně na druhého rodiče. Pokud se tak stane a otec převezme péči o dítě např. v jeho 10 letech a zbylých 8 let o ně bude výhradně pečovat, je zřejmé, že o dítě může pečovat v největším rozsahu,“ uvedl soud ve svém rozhodnutí.

Soudní spory sice ještě nejsou pravomocně ukončené, protože po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se vrací k projednání u nižších soudů. Ty už se ale musí řídit právním názorem vyšší instance. Lze tedy očekávat, že finální rozhodnutí dopadnou v neprospěch ČSSZ a úřad bude muset přiznat i výchovné, které dříve zamítl.

Rozhodování o výchovném se změní

Reálně by se následně závěry soudů měly promítnout i do budoucího rozhodování o výchovném, což potvrzuje i ČSSZ. „Rozhodovací praxe je judikatuře správních soudů přizpůsobována průběžně. Postup ČSSZ je vždy odvislý od konkrétních okolností daného případu, přihlíží se ke všem skutečnostem, které mohou být pro posouzení rozsahu péče o každé dítě relevantní,“ uvedla pro České důchody mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

Prakticky to znamená, že v případě sporu bude posuzování rozsahu výchovy mnohem důkladnější a nebudou stačit jen rychlé závěry vycházející z údajů o pracovních úvazcích, výdělcích nebo vyloučených a náhradních dobách. Větší váhu získají svědectví nebo čestná prohlášení například od samotných dětí nebo jiných rodinných příslušníků. Mnohem častěji by také mohly probíhat osobní výslechy svědků, které budou úředníci v rámci šetření situace provádět.

„Postup se odvíjí od okolností konkrétního případu, a to i s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Svědky zpravidla navrhuje žadatel. V úvahu přichází jak osobní výslech svědka, tak jeho písemné vyjádření k posuzovaným otázkám. Žadatelé by měli ideálně předložit všechny relevantní podklady, kterými prokazují svá tvrzení ohledně rozsahu péče (zejména čestná prohlášení, rozsudky soudů, svědecká prohlášení, pracovněprávní dokumenty svědčící o průběhu či změně pracovní činnosti a podobně,“ upřesnila Jitka Drmolová.

Zásadní změna by se mohla týkat zejména dopadu výchovy na pracovní kariéru. Podle Nejvyššího správního soudu nelze automaticky předpokládat, že výchova musí nutně kariéru narušovat či omezovat. A stejně tak nelze předpokládat, že se někdo stará o dítě více jen proto, že mu poklesnou příjmy v práci nebo má v evidenci vyloučené doby například za ošetřovné. Tento závěr Nejvyšší správní soud vyslovil opakovaně a odmítl, že by tyto věci měli úředníci vnímat jako „indicii při zjišťování skutkového stavu“ ohledně výchovy.

„Nelze vyloučit, že péči v největším rozsahu bude vykonávat osoba, u které se péče v pracovní oblasti života nijak viditelně neprojeví, a to např. v případě podnikatelů, osob samostatně výdělečně činných či zaměstnanců s flexibilní (klouzavou) pracovní dobou. Rovněž u osob vykonávajících závislou práci totiž nelze apriori vyloučit domluvu se zaměstnavatelem či volnější pracovní režim, který ve svém důsledku nepovede k omezení výdělku, byť tyto osoby budou současně intenzivně pečovat o dítě. Nepřiznání výchovného v těchto případech by bylo nespravedlivé a především v rozporu se zákonem,“ konstatoval soud ve svém červencovém rozhodnutí.

ČSSZ doposud zamítla 13 309 žádostí o výchovné a na soud se obrátilo nejméně 20 osob. Úřad momentálně eviduje 6 soudních řízení, která doposud nebyla pravomocně ukončena.

Pravidla pro přiznávání výchovného se výrazně změní od roku 2027, přiznávat se bude pouze za třetí a každé další dítě. První dvě děti budou oceňovány formou fiktivního rodičovského základu. Podrobně jsou chystané změny popsány v tomto článku.

Zdroje: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2025 (označen 10 Ads 271/2024 – 35) a ze dne 3. 7. 2025 (7 Ads 227/2024 – 29)