Jedna komise za druhou: O reformě důchodů politici a experti mluví 20 let

Zdroj: FB Důchodové komise
Jednání aktuální důchodové komise

O potřebě důchodové reformy se v Česku mluví léta. Vzniklo už několik odborných důchodových komisí, které měly vymyslet, jak by se nejlépe měla takový reforma provést, ale výsledky těchto komisí v podstatě „vyšuměly“ do ztracena. Podívejte se na přehled komisí v naší listovačce.

1999: Senátní a poslanecká komise

První snahy o reformu se zrodily už před více než 20 lety. V roce 1999 byl v tehdy relativně novém Senátu vytvořen speciální podvýbor pro důchodovou reformu a o rok později vznikla i samostatná reformní komise v Poslanecké sněmovně. Už tehdy vznikla celá řada odborných podkladů, analýz a materiálů, které konstatovaly, že by se s důchody mělo něco dělat.

2004: Bezděkova komise I.

Politici, z nichž někteří jsou politiky dodnes, mluvili o důležitosti reformy, proto v roce 2004 tehdejší premiér Vladimír Špidla ustavil takzvanou Bezděkovu komisi, ve které zasedli nejrůznější experti, ekonomové, politici a další lidé, kteří měli vymyslet konkrétní nápady, jak důchody řešit.

Komisi vedl ekonom Vladimír Bezděk a všichni se shodli na tom, že politici zaspali. Jenže žádné reformní kroky a aktivity ze závěrů této komise nevzešly. Politici měli naprosto rozdílné názory a nebyli schopni se na ničem dohodnout.

2010: Bezděkova komise II.

V roce 2010 vznikla druhá Bezděkova komise, která měla věci posunout dále. Výsledek byl ale v podstatě stejný – různé názory a žádné konkrétní kroky. Na práci této komise se snažila navázat také speciálně vytvořená politická expertní skupina, kterou zřídili tehdejší političtí rivalové – premiér Petr Nečas z ODS a šéf opoziční strany ČSSD Bohuslav Sobotka. Političtí experti zasedli celkem 13krát, ale na ničem se neshodli.

A jaký byl výsledek všech těchto roků jednání? Vláda Petra Nečase protlačila částečnou důchodovou reformu, která zavedla například dobrovolný II. důchodový pilíř, do kterého si lidé mohli odvádět část sociálního pojištění. Jenže opozice tehdy hlasitě nesouhlasila, odmítali ji mnozí experti a změnu nechtěla ani veřejnost. Hlasování v Parlamentu proto bylo plné emocí a reforma nakonec prošla o jeden hlas.

Není divu, že Čechy za těchto podmínek nový důchodový pilíř nelákal a zapojilo se do něj je 85 000 lidí, tedy naprostý zlomek. Hned další vláda Bohuslava Sobotky celou reformu v roce 2015 zrušila.

2014: Potůčkova komise

Další důchodová komise byla ustavena v roce 2014 a vedl ji profesor Martin Potůček. Opět v ní zasedli experti, politici a nově také odboráři nebo zástupci různých organizací. Byli tam tedy všichni, kdo k tématu měli co říct, jenže ani za tři roky komise nedospěla k žádnému konkrétnímu návrhu, co by se mělo udělat.

Na konci svého působení komise vydala analýzu, kde zopakovala to, co už bylo dávno známé. A dodala, že na řešení má každý jiný názor.

2019: Komise pro spravedlivé důchody

Zatím poslední komisi ustavila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSS v lednu 2019. Nazvala ji Komise pro spravedlivé důchody a do čela posadila ženu, ekonomku a rektorku Danuši Nerudodovou. Po roce jednání byl představen návrh reformy, který by zavedl například minimální důchod ve výši 10 500 korun a vyřešil některé nespravedlnosti, třeba nižší důchody žen kvůli tomu, že jsou až několik let doma s dětmi po jejich narození.

A výsledek? V podstatě žádný. Ve skutečnosti nešlo o komplexní  reformu, ale jen o dílčí změny, které řeší jen různé technické detaily a nespravedlnosti, ale nikoliv budoucnost. Problémem je navíc to, že návrh vůbec neřeší financování, což je asi zásadní problém, který kritizují opoziční politici.

Nakolik je tato kritika opodstatněná, když ti stejní opoziční politici v komise také zasedají, je samostatná otázka. To hlavní nicméně je, že se za reformu nepostavil premiér Andrej Babiš a tím ji v podstatě odsoudil k neúspěchu. Pomyslným hřebíčkem do rakve se nakonec ale zřejmě stane pandemie koronaviru, kvůli které se Česká republika výrazně zadluží a na řešení důchodů nebude mít peníze. Ministryně Jana Maláčová sice říká, že na reformě se stále pracuje, výsledky jsou ale zatím spíše neviditelné a konkrétní návrh zákona ještě nebyl předložen.

Jaká je budoucnost důchodů?

Momentálně to bohužel vypadá, že ani po více než 20 letech se Česko žádné reformy nedočká. Je to velmi citlivá věci zatím se nenašli politici, kteří by měli dostatek odvahy ji prosadit. V budoucnu tedy hrozí, že důchody výrazně zatíží státní rozpočet a budou se narychlo hledat řešení, co s tím.

Výsledkem může být zvyšování věku odchodu do důchodu, nižší důchody, vyšší daně nebo drastické úspory ve státním rozpočtu. Ani jedna z možností není příjemná, a proto nezbývá doufat, že politici konečně začnou činit konkrétní kroky, aby byly důchody v budoucnu v pořádku.

Dále doporučujeme